Svätá Margaréta z Corony. Hriešnica a potom veľká svätá - veľmi sympatická svätá.

sv. Markéta de Cortona

Margarita de Cortona

22. února, připomínka


Postavení: mystička TOR
Úmrtí: 1297
Patron: kajícnic, přímluvkyně zoufalých nevěstek a těch, kdo prožívají životní krize a životní zklamání
Atributy: františkánka, kříž a další nástroje umučení Krista, pes


ŽIVOTOPIS
Pocházela z Lavino od Cortony. Brzy jí zemřela matka a s novou otcovou manželkou si nerozuměla. Asi r.1263 uprchla z domova za bohatým šlechticem s nímž jako milenka žila 9 let a porodila mu dítě. Po jeho násilné smrti začala žít v tvrdém pokání pod vedením františkánů v Cortoně. Tam vstoupila také do třetího řádu a dostalo se jí mnoho mystických milostí. Zemřela ve službě druhým.
ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI
HŘÍŠNICE, BOŽÍ DCERA A TERCIÁŘKA
Narodila se v roce 1247 ve vesnici Lavino v Toskánsku, asi necelých 20km od Cortony. V sedmi letech ztratila matku a otec, který patřil mezi chudší sedláky, se do dvou let znovu oženil. Dívka s macechou se téměř nesnášely. Zamlklá Markéta vyrostla ve svůdně krásnou ženu a pro špatné vztahy velmi mladá opustila otcovský dům, aby se bez zábran oddala šlechtici Arseniovi, který se do ní slepě zamiloval. Žila s ním v jeho sídle jako milenka a družka nehledě na pohoršení, které dávala. Skvostně oděná se často projížděla na nádherném koni nebo v kočáře ulicemi Montepulciana.
Svému milenci byla věrná a když mu porodila syna, naléhala na Arsenia, aby si ji vzal, ale marně. Někdy si hořce uvědomovala svou hříšnost. Jednou Arsenio vyjel obhlédnout svůj statek a už se nevrátil. Markéta ho vyhlížela s rostoucí úzkostí, až se dočkala psa, který ho měl doprovázet. Ten ji s velkým naléháním dovedl k místu v lese, kde pod listím a větvemi s hrůzou našla probodané tělo svého milého, které se již začínalo rozkládat. Markéta začala uvažovat o smyslu svého života.


Vše, co měla k dispozici, odevzdala příbuzným zemřelého muže. Jen několik svých šperků vzala k prodeji, aby mohla obdarovat chudé, pak po devíti letech opustila Montepulciano. Oděná do prostého šatu, se svým malým synkem se vrátila k otcovskému domu a prosila o odpuštění a přijetí. Kvůli maceše ji však otec odmítl přijmout, proto se vydala do Cortony. Tam svou zjevnou bídou upoutala pozornost dvou paní, Mariany a Raneiry, které ji pomohly. Zpočátku ji vzaly k sobě a pak dovedly k františkánům, kteří se stali jejími duchovními otci. Toužila žít v pokání a vstoupit do třetího řádu sv. Františka. To směla až po třech letech. Zprvu prožívala i dosti tvrdé zkoušky, k nimž se stavěla značně radikálně. Jan z Castiglione a Giunta Bevegnati, její zpovědník, který mimo jiné později napsal její životopis, ji opatrně prováděli střídavými obdobími nadšení a beznaděje. Své rodiště navštívila jednu neděli s provazem na krku a během mše sv. prosila o odpuštění za své minulé hříchy. S provazem měla také v úmyslu nechat se vést ulicemi Montepulciana, ale otec Giunta jí to zakázal jako pro mladou ženu nevhodné a vedoucí k duchovní pýše. Musel ji také krotit, když si chtěla zohavit tvář, a občas mírnit její přehnanou kajícnost. Jak sama řekla, dělalo ji velké problémy smířit se se svým tělem. Trvalý boj s ním považovala za nutnost.

Minulé viny ji stále vystupovaly ve vzpomínkách. Až po jednom svatém přijímání vnímala náhle Boží hlas oslovující ji "Moje dcero!" Upadla do extáze. Přítomným s úžasem a radostí pak opakovala: "Já jsem Jeho dcera, On to řekl." Slzy její lítosti se měnily v slzy radosti, protože se stále více cítila přitahována k Bohu a naplněna Boží milostí.
Sebe i dítě živila těžší tělesnou prací a ošetřováním nemocných. Její stravou byl převážně chleba a ovoce. Často se pozdě večer vracela domů a noc trávila v modlitbách. Kromě výchovy syna věnovala se skutkům blíženské lásky a později založila za pomoci Diabelly malou nemocnici s řeholním společenstvím. Její syn byl poslán do školy v Arezzu, kde zůstal až do doby, kdy vstoupil do františkánského řádu. Od chvíle, kdy se stala Markéta terciářkou, dělala rychlé pokroky v modlitbě a prožívala přímé spojení Ježíšem. Svým příkladem ovlivňovala životy dalších hříšníků. Z daleka přicházeli potřební, aby slyšeli od ní hlas útěchy. Měla i dar proroctví. Sdělení, která dostávala, se netýkala jen jí. Ne všichni ji ovšem věřili. Od některých místních lidí byla také očerňována a pomlouvána. Všeobecným rozhořčením byli ovlivněni i bratři a otec Giunta ji pak nesměl ani duchovně vést a v r. 1289 byl přeložen do Sieny.
V 50 letech, po sedmnáctidenní nemoci, kdy nepřijímala žádnou potravu krom eucharistie, zemřela s radostnou tváří.
Při zemních pracích v roce 1392 bylo její tělo nalezeno neporušené. Benedikt XIII. ji 17. 5. 1728 zařadil mezi svaté. Na jejím hrobě se děly nápadné zázraky.
PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA
Bože, radujeme se z oslavy svaté Markéty a prosíme Tě, nauč nás poznávat Tvou vůli, obracet se k Tobě a jako ona začít žít příkladným křesťanským životem. Skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen
(na podkladě závěrečné modlitby breviáře)
odkaz

Je veľmi sympatická svätá, lebo je to bežná hriešna žena(človek) s mnohými prešľapmi ako každý človek a ako sa parádne dopracovala k svätosti. Pripomína mi hriešnicu, ale veľmi sympatického človeka svätú Máriu Magdalénu. A ešte malá zaujímavosť, je patrónkou, tých čo chcú schudnúť, dnes aktuálna téma skoro pre všetky ženy a mnoho mužov, čo majú nadváhu a chcú schudnúť. Aj modlitbou k tejto svätej a jej orodovaním u Pána Ježiša sa dá pracovať aj na schudnutí, keď človeka opúšťa vytrvalosť alebo jej pokušenie priveľké. Pre mnohých zvláštne, bláznivé až hlúpe, pre tých čo chápu a majú skúsenosť vedia, že svätí tak ako aj sám Pán Ježiš sú živí a jedine čo chcú robia chcú pomáhať, ale môžu len tomu kto verí a prosí, dokonca ani veriť nemusia, stačí, ak prosia a dúfajú hoci aj pokusne.

viac tu v angličtine, je to veľmi jednoduché
odkaz

Mnohí vedia, že svätí aj všetko o nebe nie je len rozprávka, výmysel, ale že je to pravda. A že svätí aj takto prakticky nám môžu pomáhať pri bežných veciach až banálnostiach, a že to funguje je jasné, tým čo skúšajú a vedia, že to nie je náhoda ani výmysel ani placebo a podobne. Aj o tom je nebo a svätí. Svätí to nie sú mŕtvi ľudia, ktorých cirkev len tak z rozmaru nazvala svätými a sú to mŕtvoly v hrobe alebo len ľudia. Aj sa modlíme - verím v spoločenstvo svätých, odpustenie hriechov atď. tiež modlitby nie sú len tak ledabolo vymyslené slová a bez významu a sily pre hlúpych a neschopných.

Kto by chcel existuje ako jedno z mnohých príjemné katolícke fórum, kde sa veci riešia za pomoci Pána Ježiša, Ježišovej katolíckej cirkvi, modlitby ako súčasť súhlasu a spolupráce Božieho dieťaťa so živým Pánom Ježišom, je v angličtine tu:

odkaz

Určite je lepšie problém odovzdať Bohu, aby on mohol konať vo váš prospech ako sa radiť s anonymnými rôznymi ľuďmi a je fajn mať orodovníka svätého, lebo svätý žije v Božej prítomnosti a je Boží priateľ a tomu Boh s radosťou vyhovie. Treba však pamätať, že tak a vtedy ako sám Pán Boh rozhodne. Ale aspoň uvidíte, že katolícka viera nie je neživá a len otázka nedele a zvyku, ale že je pevnou súčasťou mnohých aktívnych katolíkov, ktorí vierou žijú a zažívajú v denných banálnych veciach Božiu pomoc a silu.

Lea to fakt taketo ****viny ti chodia po rozume???hahahah