Ruský vojenský průmysl se topí v dluzích.
Podle ruského vicepremiéra Jurije Borisova podniky ruského obranně-průmyslového komplexu (OPK) dluží na úvěrech dva biliony rublů (720 miliard Kč). Borisov uvedl, že ruský vojenský průmysl „žije z ruky do úst“ a nabídl firmám odepsání 600 až 700 miliard rublů z úvěrů.
Mezi největší státní dlužníky patří Sjednocená loďařská korporace, Almaz-Antej (výrobce S-400), UralVagonZavod (výrobce platformy Armata) nebo Sjednocená letecká korporace. Ze soukromých firem je největším dlužníkem například Koncern Kalašnikov nebo RTI Systems.
Problémy se splácením půjček vznikají tak, že ruské firmy si půjčí od komerčních bank peníze, ale kvůli opožděným dodávkam svých výrobků (z jakýchkoliv důvodů) nedostanou zaplaceno od zákazníka (ministerstva obrany), ale přitom musí splácet úvěry (nebo jen úroky z úvěrů). Například RTI Systems pozdě dodala velitelský systém (a společnost musela být restrukturalizována) a Koncern Kalašnikov zase protitankové řízené střely Vichr.
„Lhůty jsou posunuty doprava, resp. až do předání produktu nebo celého zbraňového komplexu nedojde k plné finanční úhradě od ministerstva obrany. V této době společnost funguje jen prostřednictvím úvěrů z komerčních bank. Vše zvyšuje cenu produktu, protože náklady na půjčku vstupují do ceny materiálu na výrobu produktů,“ uvedl pro ruské noviny RBK šéfredaktor ruského časopisu Arsenal otěčestva Viktor Murachovský.
Ruský obranný průmysl je tak čtvrtým nejzadluženějším odvětvím ruské ekonomiky, a to za finančním sektorem (3,9 bilionu rublů), velkoobchodem (2,8 miliardy rublů) a realitami (2,7 bilionu rublů). Podniky sdružené v OPK, na rozdíl od civilního sektoru, si ale mohou půjčovat peníze jen od několika vybraných bank.
Ruské vojenské podniky jen na splácení úroků z úvěrů vynaloží každý rok 200 miliard rublů (72 miliard Kč). Podle Borisova jde přitom o podobnou částku, jakou činí čistý zisk OPK. Firmy tak mají napjaté rozpočty a nemohou si dovolit investice do výroby. V prosinci roku 2018 Borisov uvedl, že vojenský průmysl ročně na úrocích z úvěrů platí 135 miliardy rublů ? tento údaj se ale vztahoval jen ke státním firmám, částka 200 miliard rublů se vztahuje k celému ruskému trhu.
Pokud se podaří odepsat 700 miliard rublů, jen na úrocích OPK ušetří ročně 70 miliard rublů a zároveň lze podobnou částku vložit do výroby. Jak ale připomíná Nězavisimaja gazeta oddlužení nezaručuje dlouhodobé vyřešení finančních problémů OPK, který již nyní získává ze státního rozpočtu větší dotace, než automobilový průmysl nebo zemědělství.
Místopředseda vlády poznamenal, že takový dluhový náklad nevznikl v jednom roce: „Koneckonců, míra úročení byla 10, 11, 12 % [!].“ Borisov přirovnal ruský vojenský průmysl k jezdci na rotopedu, který šlape, ale stále stojí na místě. Dodejme, že v České republice ekonomicky zdravá firma je schopna nasmlouvat si úvěry u komerčních bank za daleko nižší úroky.
Otázkou je, jak zmíněných 600 až 700 miliard rublů odepsat. Podle ruského webu RBK není úplně jasné, jakým mechanismem se dluh odepíše. Dodejme, že největšími držiteli půjček jsou Sberbank, VTB a Gazprombank. „Nejspíš nejde o to, aby banky odepisovaly své pohledávky, ale půjde o platbu [bankám] ze státního rozpočtu,“ myslí si Murachovský.
Podle Jekatěriny Trofimové ze společnosti Deloitte CIS, případný odpis ve výši 700 miliard rublů výrazně ovlivní celý ruský bankovní sektor. „Jde o [600 až 700 miliard rublů] 6 až 7 % celkového kapitálu bank, tedy zhruba polovinu ročního zisku (1,3 bilionu rublů) celého bankovního systému. Pro jednotlivé banky mohou být tato čísla ještě významnější,“ vysvětlila Trofimová.
Trofimová zároveň varuje, že pokud bude „opatření pro úplné odepsání půjček skutečně přijato v doslovném znění, významně to ovlivní ukazatele finanční udržitelnosti bankovního systému.“ Do celého procesu musí být zapojená centrální banka a je nutný „velmi vážný proces vyjednávání“.
odkaz
