Ruská štátna TV znesvätená v priamom prenose!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Tu je vidieť ako mimo je ruska televizia od reality

Pavel Novotný v pořadu 60 minut na Rossija 1 o pomníku vlasovcům.
CZ titulky.

Čistu pravdu chrstol sudruhom do tvare len otvorili hubu

ROA bola sudena v Norimbergu huaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa

Ruská oslobodenecká armáda v skratke ROA (po rusky: ??????? ??????????????? ?????) známa tiež ako Vlasovci bola vojenská jednotka sformovaná počas druhej svetovej vojny zo sovietskych vojnových zajatcov ako aj dobrovoľníkov, emigrantov a odporcov komunizmu,


Vlasovci veľmi pomohli Prahe počas tzv. Pražského povstania na konci druhej svetovej vojny v roku 1945, keď sa zapojili po boku obyvateľov mesta do boja proti jednotkám Wehrmachtu v meste.

Jednotky armády boli na konci vojny zajaté americkými vojskami. Väčšina jej príslušníkov bola repatriovaná do ZSSR. Radových vojakov čakal väčšinou trest vo forme väzenia alebo nútených prác v gulagoch. Velitelia Ruskej oslobodeneckej armády boli odsúdení za vlastizradu a popravení. Iba časti jej príslušníkov sa podarilo utiecť na západ. Lichtenštajnsko ako jedna z mála krajín im udelilo politický azyl. Časť z nich v neskoršom období emigrovala do Argentíny.

odkaz

Kým Rusko dôrazne odsudzuje vlasovcov, naopak, starosta Řeporyjí ich považuje za hrdinov. „Nebudeme diskutovať s nikým zvonku o našom zámere vybudovať im pomník ani o ich historickej úlohe a už vôbec o tom nebudeme debatovať s Ruskom,“ napísal Pavel Novotný v liste, ktorý odniesol na ruskú ambasádu. Adresoval ho šéfovi Kremľa Vladimirovi Putinovi.

Hovorkyňa ruskej diplomacie medzitým tvrdo kritizovala plán pražskej mestskej časti Řeporyje velebiť vlasovcov. Marija Zachorovová sa pritom pozastavila nad tým, že české úrady sa vôbec nezaujímajú o zjavné nadržiavanie zločineckému prepisovaniu dejín. „Je to úplne príšerná iniciatíva, ktorá slúži reinkarnácii nacizmu,“ citovala ju agentúra RIA Novosti.

Novotný prízvukuje, že vlasovci sa stali záchrancami Prahy počas jej oslobodzovania na konci druhej svetovej vojny. Oficiálne išlo o Ruskú oslobodeneckú armádu, ktorá však so slobodou absolútne nemala nič spoločné, pretože jej členmi boli Sovieti, čo padli do nemeckého zajatia a dali sa naverbovať do tohto vojenského spolku bojujúceho po boku nacistov. „Počas Pražského povstania v máji 1945 prišli vlasovci zle vyzbrojeným bojovníkom v meste nečakane pomôcť proti nacistickým okupantom,“ pripomenuli Lidové noviny.

Publicista, ktorý sa zaoberá obdobím protektorátu, tvrdí, že prínos týchto bojovníkov bol významný: „Bez pomoci vlasovcov by Prahu na konci vojny čakalo oveľa väčšie krvipreliatie,“ poznamenal Jiří Padevět pre portál iDNES.

Český prezident je presvedčený, že Vlasov a jeho muži si nezaslúžia pomník: „Nedá sa zabudnúť na ich zločiny a myslieť si, že niekoľkými dňami dobrého správania odčinili roky zradcovstva,“ uviedol Miloš Zeman podľa serveru Vesti.

Hlave štátu pritakáva komunistická politička Marta Semelová. Novotného označila za falzifikátora histórie, ktorý túži zviditeľniť sa, pričom ho nezaujímajú fakty: „Napríklad to, že Vlasov organizoval koncom roku 1944 armádu, za veliteľa ktorej bol menovaný so súhlasom Adolfa Hitlera a že sa v službách nemeckých okupantov vlasovci podieľali na protipartizánskych akciách.“ Semelová dodala, že ich zapojenie do Pražského povstania bolo výlučne sebecké: „Aby si zachránili kožu a získali alibi, pripojili sa k povstaniu v Prahe. Zo strany vlasovcov nešlo o nič iné ako o snahu vykúpiť sa v poslednej chvíli za zradu a spáchané zverstvá.“

Či v Řeporyjoch naozaj postavia pomník vlasovcov, bude jasnejšie 16. decembra. Vtedy má totiž táto mestská časť rokovať o tejto téme. Nie je však isté, či rozhodnutie padne už na tomto rokovaní tamojšieho zastupiteľstva.

Vlasova popravili v roku 1946 v Sovietskom zväze za vlastizradu. Moskve ho vydali Američania.


odkaz

Vlasovci si zaslužia pomník .

Koneva do šrotu a tam treba pomnik kde bude Ruská oslobodenecká armáda .

Veď Ruská oslobodenecká armáda oslobodzovala Prahu . Konev prišiel deň po oslobodení

Hlavne hovoril pravdu a ani jediným slovkom neklamal na rozdiel od tých ****ov v Rusku

Dobre im povedal že nevedia okrem klamania nič o historii

Zahorácký bolšan dostuduj si historiu

Vlasovci boli osloboditelia .


Zrádci, nebo hrdinové? Bez vlasovců by z Prahy zbyly ruiny

Rozhovor s Pavlem Žáčkem o nových poznatcích o podílu vlasovců na osvobození Československa v květnu 1945.


Praha - Legendární tanky vlasovců T-34 s trikolorou carského Ruska přijely do Prahy o tři dny dříve než ty sovětské s hvězdou na věži. Svědčí o tom desítky dobových fotografií, které z rodinných archivů a kronik obcí sesbíral historik Pavel Žáček.

Jeho nová publikace Prahou pod pancířem vlasovců je dosud nejobjevnější prací o podílu vojáků "přeběhlíka" generála Andreje Vlasova na osvobozování Prahy, Berouna či Příbrami od nacistických jednotek.

Žáček v ní kupříkladu detailně mapuje významné zapojení početných obrněných sil vlasovců a jejich těžkých zbraní na straně povstalců při bojích o Prahu. Bojovaly mimochodem i na náměstí Kinských, kde byl po válce - paradoxně - odhalen pomník se sovětským tankem č. 23, po pádu komunismu přebarvený na růžovo a odsunutý do muzea pozemního vojska v Lešanech.


To, jak kontroverzní téma historik "zvedl", asi nejlépe dokládají snímky z povstalecké Prahy roku 1945, na nichž útoku nacistů čelí Rusové či Ukrajinci v sovětských tancích, avšak v uniformách německého wehrmachtu.

Aktuálně.cz: Při výzkumu o podílu vlasovců na osvobození Prahy jste se určitě setkal s vyhrocenými a nejednoznačnými názory na tyto vojáky. Proč vyvolávají i 69 let po skončení druhé světové války tak silné emoce?

Pavel Žáček: Vojáci někdejšího sovětského generála Andreje Vlasova, který přešel i se svou armádou na stranu Hitlera, se v samém konci války připletli do pro náš stát naprosto zlomového okamžiku - osvobození se od šestileté nacistické okupace. Pro mě jsou vlasovci fenoménem neobyčejně složité a těžké doby. A chcete-li: doslova šílených a bezvýchodných situací, v nichž se lidé tehdy ocitali.

Zároveň jsou fenoménem zrady. Generál Vlasov ale nebyl zbabělcem. Patřil k hrdinům bojů o Moskvu, za což ho sovětský vůdce Stalin i vyznamenal. I to je nutné v diskusi o roli Ruské osvobozenecké armády (ROA), které velel, připomenout.

Fenomén vlasovců nekomplikoval v roce 1945 život jen našim předkům. Složitým je pro většinu lidí i dnes.

Najednou se tu totiž při studiu dokumentů o konci války v Čechách objevuje kromě sovětské a americké armády ještě "třetí síla - skvěle vycvičená a vyzbrojená". A tuhle třetí sílu představují typicky slovanské tváře v uniformách wehrmachtu a bojující proti wehrmachtu.

Netajili se přitom, že válčí proti Hitlerovi, ale i Stalinovi. Komu by to tedy nepletlo hlavu? Koho by to nenutilo k úvahám na téma "jak to s osvobozením Prahy v roce 1945 vlastně bylo"?

V polovině osmdesátých let minulého století se mi dostala do rukou historická mapa vojenského kartografického ústavu. Kolem Berouna byl nakreslen kroužek s nápisem "vlasovci" a s šipkou na Prahu.

Ani zmínky o tom, odkud přišli a kam zmizeli. Jako kdyby je tam někdo vysadil s padáky a oni se pak vypařili.

Komunistický režim neměl samozřejmě téměř až do svého konce nejmenší zájem, aby se o vlasovcích vědělo - Prahu přece osvobodila Rudá armáda.

A.cz: Maminka se jako zdravotnice zúčastnila pražského povstání, takže mi o tabuizovaných vlasovcích leccos řekla. Přesto mě ale překvapily snímky sovětských tanků v rukou vojáků v uniformách wehrmachtu, kteří jsou spontánně vítáni pražskými povstalci. A to několik dnů před tím, než do Prahy dorazily sovětské tanky.

Nezastírám, že v počátcích bádání to svým způsobem "dostalo" i mě. Pražské povstání bylo posledním vzedmutím českého protinacistického odboje a vlasovci nám pohled na něj, na tehdejší zlomové události, najednou dost komplikují. Říkám to samozřejmě v nadsázce.

Překvapení jsem ovšem zažil krátce před pádem komunistického režimu: tehdy se mi dostala do rukou brožura okresního výboru Svazu protifašistických bojovníků v Praze 5 (jakkoliv cenzurovaná) o květnovém povstání v Praze 5, kde byli vlasovci hojně zastoupeni. I z ní vyplývá, na jak obrovském prostoru se tenkrát vlasovci v Praze pohybovali. Jednalo se asi o dvacet tisíc vojáků velmi dobře vyzbrojené 1. pěší divize ROA generála Sergeje Buňačenka.


Téma vlasovců je obrovským fenoménem beznaděje, zrady, opozice vůči stalinismu a nakonec boje proti nacismu... Kdo bude dnes spravedlivým soudcem pohnutek těchto lidí, z nichž mnozí při osvobozování Prahy - v samém konci války - padli?
Příběh Vasila Kemeně

A.cz: Jak tedy vlasovce chápat? Jako přeběhlíky? Vojáky, kteří se ocitli v zajetí, a proto je diktátor Stalin prohlásil za zrádce? Anebo bojovníky proti bolševismu?

Byli to i přeběhlíci pod vlivem masivní nacistické propagandy, hlásající drtivou porážku stalinského režimu. Rudoarmějci přebíhali k nacistům dokonce ještě na jaře 1945, kdy už byla válka rozhodnuta.

Byli to nicméně i vojáci, kteří byli v bezvýchodném postavení zajati - třeba i vinou někdy dost bezohledného velení sovětských maršálů. Pod vlivem zklamání, že je jejich velitelé nechali ve štychu, pak přešli na stranu Němců. A je známo, jak se Stalin stavěl k zajatcům - byli to pro něj zrádci, kteří si nezasluhovali nic jiného než smrt.

Do Ruské osvobozenecké armády je kromě toho verbovali Rusové jako do protistalinského hnutí. Hnutí proti diktátoru, jenž zotročuje strašlivými represemi Rusko.

Na tohle mnozí ruští zajatci slyšeli. Takže se při výběru mezi smrtí a životem ocitali ve velmi složité situaci. Mezi zajatými ruskými veliteli byli navíc i někdejší carští důstojníci, kteří s bolševiky nijak nesympatizovali. Postupně se tak formovala velmi slušně vyzbrojená a vycvičená Ruská osvobozenecká armáda.

A.cz: Byli tedy produktem velmi složité a nadmíru drsné doby? Proto se je zdráháte soudit?

Celkově se jednalo o miliony osob (kozácké útvary nevyjímaje), zapojených do protistalinského hnutí. Samozřejmě že to vše organizovali Němci - tohle je nutné mít na paměti. Málo se ví například o tom, že v některých fázích boje by se dokonce wehrmacht bez podpory ROA na východní frontě neobešel.

Avšak například na osudu Vasila Kemeně - tankisty ROA - je vidět, čím si tehdy lidé procházeli. Jako Čechoslovák z Podkarpatské Rusi utekl před maďarskými fašisty, okupujícími tuto část Československa, do Sovětského svazu. Tam ho odsoudili za nezákonné překročení hranice a poslali do pracovního lágru.

Vypukla válka a Kemeň se ocitl v trestní rotě Rudé armády. V německém zajetí byl vyzván, aby vstoupil do ROA a on nabídku přijal. Byl Vasil Kemeň zrádce? A koho zradil? Byl československým občanem? Anebo sovětským?


Byl rudoarmějcem, anebo vlasovcem? Šibovali s ním z fronty na frontu, až se v konci války ocitl u Příbrami, kde ho zlanařili do Buňačenkovy divize. Velmi statečně pak bojoval u Slivence, kde se ze sedmého na osmého května 1945 podílel na zastavení průniku jednotek SS do Prahy. A představte si, že u toho Slivence potkal bratra, který tam dřel jako totálně nasazený na statku. Odmítl jít dál s vlasovci na západ a zůstal s bratrem ve Slivenci. Nebýt toho, tak ho Sověti nejspíše popravili, anebo by skončil v gulagu.

Lidé si svůj osud tehdy nevybírali, jen se snažili přežít válečné běsnění. A svědčí o tom i osud Čechoslováka Vasila Kemeňe, který se chtěl původně postavit maďarským fašistům - okupantům Československa.

Vojáci ROA se ocitli v soukolí dějin a byli jimi nemilosrdně semleti. A Vasil Kemeň spolu s nemnohými měl to štěstí, že to všechno přežil ve Slivenci. Až v roce 1990 mohl přiznat, že jako tankista-vlasovec vzdoroval u Chuchle protiútoku jednotek SS.


odkaz

Jednoznačne vlasovci si zaslužia pomník

Ruská oslobodenecká armáda

Vlasovci bola vojenská jednotka sformovaná počas druhej svetovej vojny zo sovietskych vojnových zajatcov ako aj dobrovoľníkov, emigrantov a odporcov komunizmu,


Jej veliteľom bol generál Andrej Andrejevič Vlasov. Ruská oslobodenecká armáda sa účastnila hlavne protipartizánskych akcií. Nemecké velenie ju nikdy nepoužilo na fronte, keďže mnoho jej vojakov sa pridalo iba z donútenia alebo existenčných dôvodov a ich odhodlanie bojovať proti ZSSR nebolo isté. V apríli 1945 ju tvorili 3 divízie (1., 2. a 3.) a rad ďalších menších jednotiek.

Vlasovci veľmi pomohli Prahe počas tzv. Pražského povstania na konci druhej svetovej vojny v roku 1945, keď sa zapojili po boku obyvateľov mesta do boja proti jednotkám Wehrmachtu v meste.

Jednotky armády boli na konci vojny zajaté americkými vojskami. Väčšina jej príslušníkov bola repatriovaná do ZSSR. Radových vojakov čakal väčšinou trest vo forme väzenia alebo nútených prác v gulagoch. Velitelia Ruskej oslobodeneckej armády boli odsúdení za vlastizradu a popravení. Iba časti jej príslušníkov sa podarilo utiecť na západ. Lichtenštajnsko ako jedna z mála krajín im udelilo politický azyl. Časť z nich v neskoršom období emigrovala do Argentíny.

odkaz

Benešova hanebnosť

Poznáte ten typ človeka: večný sťažovateľ, ktorý dostane osýpky, keď počuje iný názor než vlastný, a hneď posiala na úrady sťažnosti.


V Česku je jedným z nich ľavicový novinár Štěpán Kotrba, ktorý bol dokonca určitý čas členom rady Českého rozhlasu. Teraz si sťažuje Rade pre rozhlasové a televízne vysielanie, že Česká televízia zmenšila úlohu Červenej armády pri oslobodení Prahy v máji 1945, keď moderátorka správ uviedla, že táto armáda prišla „do takmer slobodnej Prahy.“ Nuž, to je dôvod si sťažovať! Má to niekto problémy...
V skutočnosti to bolo – z pohľadu Kotrbu – oveľa horšie. Nielenže Červená armáda dorazila nad ránom 9. mája 1945 do takmer oslobodenej Prahy, ale počas troch dní a troch nocí predtým Prahu pred zničením zachránili… protisovietski antikomunisti!
Prahu skutočne pred nacizmom zachránila ruská armáda, avšak nie sovietska, komunistická Červená armáda, ale antikomunistická Ruská oslobodenecká armáda (ROA) generála Andreja Vlasova, ktorej na území Prahy velil (pôvodom ukrajinský) generál Sergej Buňačenko.
Vlasovci predtým kolaborovali s nacistami. Rovnako ako svobodovci (československí vojaci armády generála Ludvíka Svobodu) kolaborovali s komunistami. Jednoducho, keď chceli bojovať za oslobodenie svojej vlasti, inak to v tej dobe nešlo.
Druhú svetovú vojnu v Európe rozpútali spoločne nacisti a komunisti – ako spojenci. Paktom Molotov-Ribbentrop z 23. augusta 1939. Potom sa rozkmotrili. A tí v strednej Európe, ktorých okupovali Sovieti, vítali Nemcov ako osloboditeľov. A ti v strednej Európe, ktorých okupovali nacisti, vítali Sovietov ako osloboditeľov taktiež. A čo vlasovovci? Mnohí z nich boli predtým sovietskymi vojakmi, ktorí padli do nemeckého zajatia a potom bojovali po boku Nemcov proti Sovietom. Teda boli to zradcovia – sovietskeho režimu. Ale nie nevyhnutne Ruska. Voči Rusku cítili lojalitu, ale nie voči komunistickému režimu.
V máji 1945 ROA generála Vlasova opustila tretiu ríšu a prešla na stranu západných spojencov. Pražské povstanie vypuklo nepripravené – bez ťažkých zbraní – 5. mája 1945. Pre Nemcov by bola porážka Pražanov a deštrukcia Prahy hračkou. V noci z 5. na 6. mája však vlasovovci – ktorí ťažké zbrane mali – obsadili kľúčové pozície v Prahe a zabránili Nemcom ju zmasakrovať. Zachránili ju pred zničením.
V čele pražských povstalcov však boli aj komunisti, ktorí, ako vždy, mali všetky vlastnosti psa okrem vďačnosti, a tak sa aj k vlasovovcom zachovali. Tí preto začali v noci zo 7. na 8. mája Prahu opúšťať; hlavné jednotky ROA ju opustili 8. mája; a 9. mája nad ránom do zachránenej Prahy dorazila Červená armáda (a keď na západe Prahy našla posledných vlasovovcov, zmasakrovala ich). Takže tri dni a tri noci pred nacistickým zničením Prahu chránili – a uchránili – ruskí antikomunisti. Všetci tí, ktorým sa páči dnešná Praha, by mali za to, že v roku 1945 z nej nezostali len ruiny, aspoň posmrtne poďakovať ruským antikomunistickým generálom Vlasovovi a Buňačenkovi – a ich vojakom z ROA. V Prahe si zaslúžia aspoň mosadznú tabuľu.
Vlasov a Buňačenko boli potom západnými spojencami, ktorým sa vzdali, vydaní Stalinovi a v roku 1946 v Moskve popravení. To bol jeden z najnižších a najhorších momentov v dejinách Západu: vydanie tých, ktorí boli ochotní bojovať za Západ – ruských, ukrajinských a bieloruských antikomunistov – Stalinovi. Mnohí z nich, žijúci u nás, ani nikdy sovietskymi občanmi neboli – boli to „bieli“ Rusi, ktorí občiansku vojnu s boľševikmi v rokoch 1918 až 1920 prehrali a emigrovali. Mali československé občianstvo – a prezident Beneš ich nechal v máji 1945 NKVD odvliecť do ZSSR: do gulagu a na šibenicu. Hanebnosť najvyššieho stupňa.


odkaz

„Nebyť vlasovcov, tak by Nemci zlikvidovali Prahu,“ odovzdávalo sa ako štafeta od generácie ku generácii. Môj otec spomínal, ako bol kdesi spolu s ďalšími českými povstalcami držaný v kúte nemeckým ostreľovačom z okien vyššieho poschodia jedného z domov. „Prišiel vlasovec,“ rozprával otec, „narovnal si samopal a vrazil do toho domu. A po chvíli bolo hotovo. Z nás si tam nikto netrúfol…“

Iniciatíva na pomoc povstaniu v Prahe vzišla v máji 1945 od veliteľa 1. divízie Ruskej oslobodeneckej armády generála S. K. Buňačenka. Sám Vlasov sa správal rezervovane, ba až nesúhlasne. Šiesteho mája zaútočili vlasovci na ruzyňské letisko a o deň neskôr ho obsadili. „... akcia v Ruzyni bola druhoradá, pretože odtiaľ Prahe veľké nebezpečenstvo nehrozilo. Vlasovci však tiahli aj na ďalšie ciele v Prahe a ich účasť mala tiež psychologickú úlohu. Rozhlas vysielal výzvy, aby povstalci zotrvali v boji, pretože vlasovci prichádzajú Prahe na pomoc,“ napísal Auský.

Detlef Brandes cituje v knihe Česi pod nemeckým protektorátom toto svedectvo: „Celá ulica je jeden jediný tábor vlasovských vojsk. Česi postávajú pred vrátami, prinášajú vlasovcom chlieb, pivo a pálenku.“


Jednotkám 1. divízie ROA sa podarilo zastaviť postup oddielov SS po ľavom brehu Vltavy. Velenie vlasovcov vyjednávalo s vojenským veliteľstvom Pražského povstania. Lenže Česká národná rada, ktorá bola politickým centrom povstania, pod vplyvom komunistov vo svojich radoch pristupovala k spolupráci s vlasovcami skôr odmietavo. Predstavitelia ROA dali jasne najavo, že Stalina považujú za nepriateľa ruského národa rovnako, ako Hitlera.

Dá sa preto povedať, že vlasovci, teda príslušníci 1. divízie ROA, Prahu nezachránili. Veľmi jej však pomohli v kritických dňoch 6. a 7. mája 1945. Vojaci Ruskej oslobodeneckej armády nakoniec skončili v sovietskych rukách. Američania, ku ktorým sa vlasovcom podarilo dostať, ich svojim spojencom vydali. Generál Vlasov bol zatknutý sovietskymi dôstojníkmi neďaleko Nepomuku v západných Čechách…

Andrej Andrejevič Vlasov sa stal jedným zo symbolov tragického a komplikovaného osudu ľudí stalinského Sovietskeho zväzu počas druhej svetovej vojny. Ako napíal Alexander Solženicyn – ktorý mimochodom zaujímal k Vlasovovi negatívny vzťah – v Súostroví Gulag: „Všeobecne sme v tejto vojne spoznali, že najhoršia vec na svete je byť Rusom.“



GENERÁL ANDREJ A. VLASOV

Narodil sa v roku 1900 v ruskej dedine Lomakino. V roku 1919 ho povolali do Červenej armády, už po piatich rokoch ho vymenovali za veliteľa dôstojníckej školy.

Členom komunistickej strany sa stal v roku 1930, stalinské čistky v armáde prežil ako člen vojenského súdu a získal si dôveru sovietskeho diktátora.

V roku 1938 ho povýšili na plukovníka a vymenovali za náčelníka oddelenia pre vojenský výcvik Kyjevského vojenského okruhu. V tom istom roku bol vyslaný do Číny ako poradca generála Čankajška v boji proti Japoncom.

V roku 1940 ho povýšili na generálmajora, po napadnutí ZSSR sa vyznamenal v bojoch o Moskvu.

Po tom, ako v roku 1942 padol do zajatia, organizoval protisovietsku a najmä protistalinskú činnosť. Postavil sa na čelo Komitétu pre oslobodenie národov Ruska a Ruskej oslobodeneckej armády, ktoré vznikli v roku 1944.

V máji 1945 ho v západných Čechách zajali Američania a vydali ho do Sovietskeho zväzu, kde bol 2. augusta 1946 za vlastizradu odsúdený na trest smrti a popravený.

odkaz

Pravdu Rusi radi ohýbaju ale tu to nepôjde do môžu doma v ****ometoch

Nebola ved i Kotleba hovoril o Vlasovcoch ako o osloboditeloch a ten o tom niečo musí vediet ked je jeho jedina strana bojujuca proti fašizmu v parlamente

Prd . Vlasovci bojovali s nami slovakmi . Prezident Tiso čo mu chalani chodia na hrob spievat by ti povedal .

Marian Kotleba vie velmi dobre , že prezident Tiso a Vlasovci bojovali proti fašizmu

ĽSNS je jediná strana ktorá bojuje proti fašistickej slobode odkaz