Hoď ma hore
prihlásenie:
Registrácia  |  Zabudnuté heslo
tu sa nachádzate: hlavná stránka  politika  téma
kategórie:  

Prezidentka Zuzana Čaputová si prevezme Európsku cenu za politickú kultúru

83
reakcií
125
prečítaní
Tému 9. augusta 2019, 18:32 založil Kasafran.

podobné témy:



1.
označiť príspevok

Kasafran
   9. 8. 2019, 18:32 avatar
Prezidentka Zuzana Čaputová si prevezme Európsku cenu za politickú kultúru
WebNoviny.sk, 9. 08. 2019 - 12:16

Prezidentka Zuzana Čaputová si v sobotu vo švajčiarskom meste Ascona prevezme Európsku cenu za politickú kultúru. Na slávnostnom podujatí vystúpi s príhovorom a v nedeľu sa zúčastní na diskusii na tému aktuálneho vývoja v Európe. Informovala o tom Henrieta Hajtová z tlačového odboru kancelárie prezidentky.
rozhovor, Zuzana Čaputová, SITA, WebNoviny.sk

Prezidentka Čaputová je pre Čechov najpopulárnejšou osobnosťou svetovej politiky...

Túto cenu už niekoľko desaťročí udeľuje Nadácia Hansa Ringiera. V minulosti cenu udelili viacerým osobnostiam európskej politiky. Medzi ocenenými sú napríklad nemecký prezident Frank-Walter Steinmeier, predseda Európskej komisie Jean-Claude Juncker či predseda Európskej rady Donald Tusk. Ocenili ňou aj bývalého srbského prezidenta Borisa Tadića a bývalého nemeckého ministra zahraničných vecí Hansa-Dietricha Genschera.


2.
označiť príspevok

humanitárny bombardér muž
   9. 8. 2019, 18:42 avatar
predseda Európskej komisie Jean-Claude Juncker či predseda Európskej rady Donald Tusk - to su teda laureati ceny
Súhlasí Kasafran


4.
označiť príspevok

Krátky proces muž
   9. 8. 2019, 18:55

Príspevok bol vymazaný administrátorom.



8.
označiť príspevok

Milanôčko muž
   9. 8. 2019, 19:04 avatar
Je to piča lezba !!!!!!!!!!!!!!


11.
označiť príspevok

Krátky proces muž
   9. 8. 2019, 19:08

Príspevok bol vymazaný administrátorom.



12.
označiť príspevok

Milanôčko muž
   9. 8. 2019, 19:09 avatar
Ty pičusko zajebaný, ti rozjebem gule a zajebem ti vidly do hlavy ty suka vyjabaná pojebanec skokotený chuj zajebanec spičený !!!!!!!!!!!!!!!
Súhlasí Thomas Anderson


15.
označiť príspevok

Krátky proces muž
   9. 8. 2019, 19:13

Príspevok bol vymazaný administrátorom.



23.
označiť príspevok

Milanôčko muž
   9. 8. 2019, 19:19 avatar
Keď ti jednu zajebem, tak ti praskne lebka kokot !!!!!!!!!!!!!


70.
označiť príspevok

Krátky proces muž
   9. 8. 2019, 21:04

Príspevok bol vymazaný administrátorom.



36.
označiť príspevok

Thomas Anderson muž
   9. 8. 2019, 19:26 avatar
(1) Túto cenu už niekoľko desaťročí udeľuje Nadácia Hansa Ringiera. Hans Ringier sa v roku 1960 stal generálnym riaditeľom švajčiarskeho mediálneho domu Ringier, ktorý v roku 1833 založil jeho prastarý otec Johann Rudolf Ringier.

Slovenská pobočka tohto vydavateľstva pôsobí na Slovensku po názvom Ringier Axel Springer Slovakia. Do portfólia spoločnosti patrí napríklad spravodajský portál Aktuality.sk, bulvárny denník Nový Čas, jeho online verzia Čas.sk, alebo magazín Nový Čas pre Ženy.

www.infovojna.sk Tento odkaz smeruje mimo DF.sk
Súhlasí Kasafran


43.
označiť príspevok

Osvietený muž
   9. 8. 2019, 19:29 avatar
infovojna

                     

Ozaj pamätám si ako infovojna vyšetrila zostrelenie MH17          

www.konspiratori.sk Tento odkaz smeruje mimo DF.sk
Súhlasí Krátky proces


55.
označiť príspevok

Thomas Anderson muž
   9. 8. 2019, 19:39 avatar
Ringier Axel Springer Slovakia je najsilnejší mediálny dom na Slovensku a Čaputová dostane cenu od nadácie, ktorá s touto firmou úzko súvisí. Je to náhoda? Alebo je to zasa ďalšia propaganda?  
Súhlasí Milanôčko, Kasafran


57.
označiť príspevok

Milanôčko muž
   9. 8. 2019, 19:41 avatar
Je to náhoda do piče, určite !!!!!!!!!!!     


59.
označiť príspevok

Osvietený muž
   9. 8. 2019, 19:46 avatar
Je to odhalené je to jasna propaganda a propagacia slovenska to nesmieme dopustit         

Paľcev je na prášky a mh17 zostrelili CIA a v usa biju černochov        


61.
označiť príspevok

Milanôčko muž
   9. 8. 2019, 19:48 avatar
Vypaľcuj Paľceva....................            
Súhlasí Kasafran


44.
označiť príspevok

Krátky proces muž
   9. 8. 2019, 19:29

Príspevok bol vymazaný administrátorom.



48.
označiť príspevok

Milanôčko muž
   9. 8. 2019, 19:30 avatar
Boha pičus, ty si kokot kokotov a aj piča píč !!!!!!!!!!!!!!!


49.
označiť príspevok

Krátky proces muž
   9. 8. 2019, 19:32

Príspevok bol vymazaný administrátorom.



50.
označiť príspevok

Osvietený muž
   9. 8. 2019, 19:32 avatar
Keď už niekto infovojnu vytiahne ako tromf             
Súhlasí Krátky proces


3.
označiť príspevok

Osvietený muž
   9. 8. 2019, 18:55 avatar
Ďalšie veľké ocenenie prináša naša fantastická prezidentka pre Slovensko .

Veľké ďakujem a gratulácia .

Možno dobehne i fantastického ČSFR prezidenta a neskôr prezidenta ČR

Toho svet vnímal podobne asi takto

Toto je seznam ocenění Václava Havla (1936–2011), bývalého dramatika, esejisty, disidenta, posledního československého a prvního českého prezidenta.

Státní vyznamenání
kdy kde název stát
10/2011 Praha Vítězný řád svatého Jiří Gruzie
10/2006 Praha Řád knížete Jaroslava Moudrého Ukrajina
11/2005 Vídeň Čestný kříž za vědu a umění Rakousko
11/2004 Tchaj-pej Řád zářivé hvězdy Taiwan
03/2004 Praha Čestný řád Kanady Kanada
10/2003 Praha Řád Bílého lva Česká republika
10/2003 Praha Řád Tomáše Garrigua Masaryka Česká republika
08/2003 Dillí Mírová cena Mahátmy Gándhího Indie
07/2003 Washington Prezidentská medaile svobody USA
01/2003 Bratislava Řád bílého dvojkříže Slovensko
04/2002 Řím velkokříž Řádu za zásluhy o Italskou republiku s rytířskou stuhou Itálie
09/2001 Praha Řád Maďarské republiky za zásluhy – velký kříž s řetězem Maďarsko
02/2001 Paříž Řád umění a literatury Francie
10/2000 Ankara Státní vyznamenání Turecké republiky Turecko
05/2000 Berlín Velkokříž za zásluhy Německo
09/1999 Praha Řád knížete Vytautase Velikého Litva
08/1999 Praha Řád tří hvězd Lotyšsko
09/1997 Ammán Řád Al Husejna bin Aliho Jordánsko
09/1996 Brasília Řád Rio Branco Brazílie
09/1996 Buenos Aires řetěz Řádu osvoboditele San Martina Argentina
09/1996 Montevideo Medaile republiky Uruguay
04/1996 Tallin Kříž země Panny Marie Estonsko
03/1996 Praha Řád lázně Spojené království
07/1995 Praha řetěz Řádu Isabely Kastilské Španělsko
11/1993 Ljubljana Zlatá čestná medaile svobody Slovinsko
10/1993 Varšava Řád bílé orlice Polsko
12/1990 Lisabon Řád svobody Portugalsko
10/1990 Praha velký řetěz Státního řádu Jižního kříže Brazílie
03/1990 Paříž velký kříž Řádu čestné legie Francie
Čestné doktoráty
kdy univerzita co
2015 Kjong hi, Soul, Jižní Korea čestný doktorát[1]
2010 Univerzita v Tiraně, Tirana, Albánie čestný doktorát za celoživotní dílo
2009 SciencesPo, Paříž, Francie čestný doktorát institutu
2007 Univerzita v Udine, Udine, Itálie čestný doktorát za literaturu
2007 Univerzita v Liége, Liége, Belgie čestný doktorát univerzity
2006 Univerzita Haifa, Haifa, Izrael čestný doktorát filozofie
2006 Western Michigan University, Kalamazoo, Michigan, USA čestný doktorát za literární dílo
2006 Vysoká škola múzických umění, Bratislava, Slovensko čestný doktorát školy
2005 Thunderbird – The Garvin School of International Management, Phoenix, USA čestný doktorát mezinárodního práva
2004 Univerzita Long Island, New York, USA čestný doktorát společenských věd
2004 Varšavská univerzita, Varšava, Polsko čestný doktorát historických věd
2004 Národní Chengchi Univerzita, Taipei, Taiwan čestný doktorát za literaturu
2002 Maltská univerzita, Valletta, Malta čestný doktorát práv
2002 Univerzita Lleida, Lleida, Španělsko, Katalánsko čestný doktorát univerzity
2001 Janáčkova akademie múzických umění, Brno, Česká republika čestný doktorát za dramatické umění
2000 Michiganská univerzita, Ann Arbor, Michigan, USA čestný doktorát práv
2000 Bilkenská univerzita, Ankara, Turecko čestný doktorát za literaturu
1999 Univerzita St. Thomas a Macalester College, Minneapolis / St. Paul, Minnesota, USA čestný doktorát filozofie
1999 Univerzita Manitoba, Winnipeg, Kanada čestný doktorát práv
1999 Lotyšská univerzita, Riga, Lotyšsko čestný doktorát univerzity
1998 Univerzita v Glasgow, Glasgow, Velká Británie čestný doktorát filozofie
1998 Oxfordská univerzita, Oxford, Velká Británie čestný doktorát práva
1998 Pretorijská univerzita, Pretorie, Jižní Afrika čestný doktorát práv
1997 Bar-Ilanova univerzita, Ramat Gan, Izrael čestný doktorát filozofie
1997 Národní univerzita Tarase Ševčenka, Kyjev, Ukrajina čestný doktorát univerzity
1997 Jordánská univerzita, Ammán, Jordánsko čestný doktorát filozofie
1996 Vilniuská univerzita, Vilnius, Litva čestný doktorát univerzity
1996 Trinity College, Dublin, Irsko čestný doktorát práv
1996 Univerzita v Rio de Janeiro, Rio de Janeiro, Brazílie čestný doktorát univerzity
1996 Akademie múzických umění, Praha, Česká republika čestný doktorát v oboru divadelní tvorby
1995 Masarykova univerzita, Brno, Česká republika čestný doktorát filozofie
1995 Univerzita Victoria, Wellington, Nový Zéland čestný doktorát za literaturu
1995 Harvardova univerzita, Cambridge, Massachusetts, USA čestný doktorát práv
1995 Technická univerzita Drážďany, Drážďany, Německo čestný doktorát filozofie
1995 Univerzita v Novém Jižním Walesu, Sydney, Austrálie čestný doktorát filozofie
1994 Chulalongkornova univerzita, Bangkok, Thajsko čestný doktorát univerzity
1994 Bukurešťská univerzita, Bukurešť, Rumunsko čestný doktorát univerzity
1992 Vratislavská univerzita, Vratislav, Polsko čestný doktorát věd
1991 Svobodná univerzita v Bruselu, Brusel, Belgie dva čestné doktoráty univerzity (vlámská i valonská část)
1991 Univerzita St. Gallen, St. Gallen, Švýcarsko čestný doktorát státoprávních věd
1991 Univerzita LeHigh, Bethlehem, Pensylvánie, USA čestný doktorát filozofie
1991 Univerzita New York, New York, USA čestný doktorát práv
1990 Univerzita Columbia, New York, USA čestný doktorát práv
1990 Hebrejská univerzita, Jeruzalém, Izrael čestný doktorát filozofie
1990 Univerzita Bayreuth, Bayreuth, Německo čestný doktorát filozofie
1990 Palackého univerzita, Olomouc, Československo čestný doktorát filozofie
1990 Univerzita Karlova, Praha, Československo čestný doktorát filozofie
1990 Univerzita Komenského, Bratislava, Československo čestný doktorát filozofie
1990 Lawrencova univerzita, Wisconsin, USA čestný doktorát práv
1982 Univerzita York, Toronto, Kanada čestný doktorát filozofie
1982 Univerzita Le Mirail, Toulouse, Francie čestný doktorát univerzity
Ceny a medaile
rok název udělil kde
2012 Český lev 2011 Česká filmová a televizní akademie Praha
2011 Cena Jána Langoše Nadácia Jána Langoša Praha
2011 Čestné občanství Městské části Praha 6 Rada Městské části Praha 6 Břevnovský klášter
2010 Čestné občanství a Kulturní cena města Trutnova zastupitelstvo města Trutnova Trutnov
2010 Cena Franze Kafky Společnost Franze Kafky Praha
2010 Cena Alcide De Gasperiho porota Ceny za přínos k budování nové Evropy (převzala Dagmar Havlová v červnu 2011) Trento, Itálie
2010 Cena Homo Hellenicus Výbor Delfské ideje Delfy, Řecko
2010 Zlatá medaile míru, demokracie a humanity Ibrahima Rugovy Fatmir Sejdiu, prezident Republiky Kosovo Priština
2009 Cena obrany svobody Williama J. Brennana Media Law Resource Center New York, USA
2009 Cena Quadriga spolek Werkstatt Deutschland e.V. Berlín
2009 Goldene Henne časopis Superillu a východoněmecká televize MDR Berlín
2009 Cena Jana Nowaka-Jezioranského Kapitula Ceny Wroclaw
2009 Cena 1. června Zastupitelstvo Města Plzně Plzeň
2009 Cena Ď porota ceny Praha, Národní divadlo
2009 Bonnská mezinárodní cena demokracie Společnost pro Mezinárodní cenu demokracie Bonn
2009 Medaile Karla Kramáře Mirek Topolánek, předseda vlády Praha, Kramářova vila
2009 Cena Alfréda Radoka za rok 2008 porota Ceny Alfréda Radoka Praha
2009 Cena Institutu Supériuer de Géstion Institut Supériuer de Géstion Paříž
2008 Cena Jaroslava Seiferta Nadace Charty 77 Praha
2008 Cena Point Alpha Kuratorium německé jednoty Praha, velvyslanectví Spolkové republiky Německo
2008 Cena Karla Čapka České centrum Mezinárodního PEN klubu Praha
2007 Cena Eleméra Hantose Středoevropská univerzita Budapešť, Maďarsko
2007 Cena Dolfa Sternbergera Společnost Dolfa Sternbergera Heidelberg, Německo
2007 Medaile Carrasco i Formiguera Demokratická unie Katalánska Barcelona, Španělsko
2007 Humanista 20. století Mezinárodní liga humanistů Sarajevo, Bosna a Hercegovina
2007 Člověk střední Evropy Ekonomické forum Krynica, Polsko
2007 Zlatá medaile Szécheniyho Vědecká společnost Szécheniyho Budapešť, Maďarsko
2007 NDI Harriman Award National Democratic Institute for International Affairs Washington, USA
2007 Democracy Service Medal National Endowment for Democracy Washington, USA
2006 Cena Aspen Institute Aspen Institut New York, USA
2006 Cena generací Světové demografické sdružení St. Gallen, Švýcarsko
2006 Brückenpreis město Řezno Řezno, Německo
2006 Cena „Lidé v Evropě“ vydavatelství Verlagsgruppe Pasov, Německo
2006 Výroční cena za osobní přínos československé a české kinematografii Asociace českých filmových klubů Uherské Hradiště / Hrádeček
2006 Cena Matky Terezy St. Bernardette Institute of Sacred Art Albuquerque, New Mexico, USA
2006 Statecraft Award Výbor pro současná nebezpečí Washington
2006 First Freedom Award Rada America's First Freedom Richmond, Virginia, USA
2005 Mezinárodní cena Vittorina Colomba Nadace Vittorina Colomba Albiate u Milána, Itálie
2005 Diamantový vavřín umění slezské regionální instituce Polsko
2004 Mírová cena města Soulu Seoul Peace Prize Committee Soul, Korea
2004 Cena Thálie kolegium pro udílení ceny za celoživotní přínos divadlu Praha
2004 Delta Prize University of Georgia Washington D.C., USA
2004 Cena Vize občanské společnosti společnost American Friends of the Czech Republic Washington D.C., USA
2004 Cena za mír – Mostar 2004 Centrum pro mír a multietnickou spolupráci Mostar, Bosna a Hercegovina
2004 Osobnost dialogu za rok 2004 Chorvatská akademická společnost Split, Chorvatsko
2003 Cena Společnosti pro vědy a umění Společnost pro vědy a umění Praha
2003 Německá národní cena Německá národní nadace Berlín, Německo
2003 Cena za celoživotní dílo Malajsijská nadace pro světový mír Kuala Lumpur, Malajsie
2003 Cena GlobArt sdružení GlobArt Pernegg, Rakousko
2003 Cena Karla Havlíčka Borovského Institut Karla Havlíčka Borovského Brno
2003 Medaile sv. Jiří polský Tygodnik Powszechny Krakov, Polsko
2003 Občanská cena Hanno R. Ellenbogenové Pražská společnost pro mezinárodní spolupráci Praha
2003 Cena svobody International Rescue Committee New York, USA
2003 Velvyslanec svědomí Art for Amnesty při Amnesty Intermational Dublin, Irsko
2003 Honour of Ekotopfilm slovenský Festival Ekotopfilm Bratislava, Slovensko
2002 Zlatý řád španělských médií Federace asociací rozhlasu a televize Španělska Madrid, Španělsko
2002 Ciceronova cena Lotyšská univerzita a Lotyšská akademie věd Riga, Lotyšsko
2002 Cena časopisu NIKA redakce časopisu NIKA Praha
2002 Řád Apoštola svobody José Martího Kubánsko-americká národní nadace Miami, Florida, USA
2002 Řád Hrdinů svobody Kubánská rada svobody Miami, Florida, USA
2002 Cena za lidská práva česká pobočka Amnesty International Praha
2001 Velká cena Světové akademie kultur Světová akademie kultur Paříž, Francie
2001 Cena Presseclubu Concordia svaz rakouských novinářů Vídeň, Rakousko
2001 Medaile míru obec St. Ulrich bei Steyr Rakousko
2001 Cena příteli Lagun Onari baskická vláda Vitoria-Gasteiz, Španělsko
2001 Čestná medaile „pro meritis“ Mezinárodní výbor Mauthausen Vídeň, Rakousko
2000 Cena Evelyny F. Burkeyové Cech amerických spisovatelů – východ New York, USA
2000 The Wild Geese Award 1999 irská obchodní a kulturní skupina The Wild Geese Prague Praha
2000 Olympijská brána roku 2000 Mezinárodní olympijský výbor Lausanne, Švýcarsko
2000 Občanská cena nadace Staatsbügerliche Stiftung Bad Harzburg, Německo
1999 Cena první dekády deníku Gazeta Wyborcza polský deník Gazeta Wyborcza Varšava, Polsko
1999 Cena „Open Society“ Středoevropská univerzita Budapešť, Maďarsko
1999 Cena sv. Vojtěcha německá Adalbertova nadace Bratislava, Slovensko
1998 Vestfálská mírová cena Hospodářská společnost Vestfálska a Lippe Münster, Německo
1998 Cena Skupiny univerzit Compostela Skupina univerzit Compostela Santiago de Compostela, Španělsko
1998 Cena Capo-Circeo-Preis Společnost německo-italského přátelství Řím, Itálie
1998 Čestná plaketa za podporu Nadace Charty 77 Nadace Charty 77 Praha
1997 Cena Evropský státník roku Institut pro studie Východ-Západ New York, USA
1997 Medaile Karen Blixen Dánská akademie Kodaň, Dánsko
1997 Cena Evropské rady pro divadlo Mezinárodní asociace divadelních kritiků, Mezinárodní ústav středomořského divadla, Unie evropských divadel a festival v Avignonu Paříž, Francie
1997 Cena J. Williama Fulbrighta Fulbrightovo sdružení Washington, USA
1997 Světová cena Cino del Duca Nadace Simone a Cino del Duca Paříž, Francie
1997 Cena prince asturského Nadace prince asturského Oviedo,Španělsko
1997 Cena míru a demokracie nositelka Nobelovy ceny míru Aun Schan Su Ťij, jako představitelka Národní ligy pro demokracii Rangún, Myanmar (Barma)
1997 Cena „za úsilí o nápravu věcí lidských“ Nadace Pangea Praha
1997 Čestná medaile T. G. Masaryka Masarykovo demokratické hnutí Praha
1996 Prsten Leonarda Franka organizační skupina Literárních dnů ve Würzburgu Würzburg, Némecko
1996 Pamětní medaile Jicchaka Rabina Lea Rabinová Izrael
1996 Pamětní medaile Latinskoamerického parlamentu Sao Paulo, Brazílie
1996 Čestné vyznamenání Akademie brazilské literatury Rio de Janiero, Brazílie
1996 Cena Budapešťského klubu koordinační centrum klubu světových osobností Budapešť, Maďarsko
1995 Gézská cena Nadace Gézského hnutí odboje Vlaardingen, Nizozemí
1995 Katalánská mezinárodní cena Katalánský institut středomořských studií Barcelona, Španělsko
1995 Medaile Jiřího z Poděbrad Nadace Jiřího z Poděbrad pro evropskou spolupráci Husine
1995 Pamětní medaile Přemysla Pittera Nadace Přemysla Pittera a Olgy Fierzové Praha
1995 Cena Budoucnost naděje Nadace Elieho Wiesela a koncern Asahi Shimbun Hirošima, Japonsko
1994 Cena Indíry Gándhíové Indira Gandhi Memorial Trust Dillí, Indie
1994 Medaile Svobody organizace We the People 2000 Filadelfie, USA
1994 Cena Jacksona H. Ralstona Stanfordova univerzita Palo Alto, Kalif., USA
1993 Cena Theodora Heusse Nadace Theodora Heusse Stuttgart, Německo
1993 Cena Athinai Onasissova nadace Atény, Řecko
1993 Prezidentská medaile Univerzita George Washingtona Washington, USA
1993 Cena Adolpha Bentincka společnost pro udílení ceny Nizozemí
1992 Světová cena sdružení Citizens for the Change of World Affairs Cedar Rapids, Iowa, USA
1992 Pamětní medaile J. A. Komenského komise pro oslavy výročí J. A. Komenského Praha
1991 Sonningova cena Kodaňská univerzita Kodaň, Dánsko
1991 Cena Karla Velikého společnost pro udílení ceny Cáchy, Německo
1991 Cena bratří Kennedyových Společnost bratří Kennedyových Dánsko
1991 Cena Averella Harrimana Mezinárodní institut pro demokracii Washington, USA
1991 Cena Raula Wallenberga za lidská práva Nadace lidských práv Washington, USA
1991 Zlatá prezidentská medaile B'nai B'rith Mezinárodní organizace B'nai B'rith Washington, USA
1991 Zlatá medaile UCLA Kalifornská univerzita Los Angeles, USA
1991 Cena obránce svobody Centrum Simona Wiesenthala Los Angeles, USA
1991 Komenského medaile Moravian College Bethlehem Pensylvánie, USA
1991 Cena Svobody výkonný výbor organizace Freedom House New York, USA
1990 Cena za politickou knihu roku Spolek nakladatelů, knihkupců a knihovníků, Nadace Fridricha Eberta Frankfurt nad Mohanem, Německo
1990 Zlatá medaile Světového kongresu Slováků Toronto, Kanada
1990 Cena ducha svobody cena amerických umělců na shromáždění „Pocta Václavu Havlovi“ New York, USA
1990 Zlatá medaile Horní sněmovny francouzského parlamentu Paříž, Francie
1990 Cena Espaces 89 francouzští novináři Paříž, Francie
1990 Cena Montegrotto výbor pro udílení divadelní ceny Montegrotto, Itálie
1990 Cena čtyř svobod Institut Franklina a Eleonory Rooseveltových Middelburg, Nizozemí
1990 Cena mezinárodní organizace Rotary Portland, Oregon, USA
1990 Cena demokracie Národní nadace na podporu demokracie Washington, USA
1990 Mírová cena Světového liberálního svazu Liberální internacionála, Světový liberální svaz Madrid, Španělsko
1989 Cena Svobody pro Chartu 77 skandinávské deníky Politiken a Dagens Nyheter Kodaň, Dánsko
1989 Mírová cena Německého knižního velkoobchodu Nadace Mírové ceny Frankfurt, Německo
1989 Cena Olofa Palmeho The Olof Palme Memorial Fund Stockholm, Švédsko
1989 Cena dr. Karla Rennera město Vídeň Vídeň, Rakousko
1989 Mezinárodní cena Evropské kulturní společnosti výkonný výbor Evropské kulturní společnosti Francie
1986 Cena Erasma Rotterdamského nadace Erasmovy ceny Rotterdam, Nizozemí
1984 Cena Obie 1984 porota v kategorii „významný divadelní autor“ New York, USA
1982 Cena Jana Palacha Mezinárodní výbor na podporu Charty 77 Paříž, Francie
1981 Prix plaisir du Theatre 1981 Paříž, Francie
1979 Humanista roku „Church of Humanism“ šesti československým disidentům New York, USA
1977 Mezinárodní cena svobody pro Chartu 77 Chartě 77 na Mezinárodní konferenci o svobodě Oslo, Norsko
1970 Cena Obie 1969/70 porota v kategorii „vynikající divadelní hra“ New York, USA
1968 Velká rakouská státní cena za evropskou literaturu Spolkové ministerstvo pro vzdělání a umění Vídeň, Rakousko
1968 Cena Obie 1967/68 porota v kategorii „nejlepší zahraniční hra“ New York, USA
Vybraná členství
kdy kde
2008 člen mezinárodní skupiny The Elders
2006 čestný předseda českého PEN klubu
2006 spoluzakladatel a čestný předseda Evropské nadace pro demokracii
2005 spoluzakladatel iniciativy Společná starost s Jeho Svatostí Dalajlámou, Jeho královskou Výsostí princem Hassanem bin Tallalem a Jeho Excelencí Frederikem Willemem De Klerkem
2005 čestný člen poradního sboru Orange Circle Ukraine Initiative
2005 člen poradního výboru „Dalai Lama's Educating the Heart Dialogue“ spolu s J. S. Dalajlámou a arcibiskupem Desmondem Tutu
2005 spoluzakladatel společnosti Naše Bělorusko v České republice
2004 čestný patron Global Leadership Foundation, Londýn
2004 člen Výboru 100 pro Tibet, Palo Alto, Ca., USA
2004 člen poradního sboru Zimbabwe Defend and Aid Fund / Zimbabwe Benefit Foundation, Londýn
2004 člen Madridského klubu
2003 člen mezinárodního výboru na podporu demokracie na Kubě
1997 spoluzakladatel Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97
1996 zakladatel a předseda správní rady Nadace Václava a Olgy Havlových
1996 čestný člen Evropské akademie pro vědu a umění se sídlem v Salcburku
1996 čestný člen brazilského PEN klubu
1996 čestný člen Argentinské rady pro mezinárodní vztahy
1993 patron a předseda čestného výboru Pražského památkového fondu společně s princem z Walesu
1992 čestný člen Americké akademie a institutu umění a literatury v New Yorku
1992 zahraniční člen Akademie humanitních a politických věd Francouzského institutu
1991 čestný člen Společnosti M. R. Štefánika
1991 čestný člen Britské královské legie
1990 čestný předseda Obce spisovatelů
1990 čestný člen Masarykova demokratického hnutí
1990 čestný člen Společnosti bratří Čapků[2]
1990 čestný člen Masarykovy společnosti
1990 člen Římského klubu
1990 čestný člen kanadské Akademie pro kulturní rozvoj
1989 mimořádný člen švýcarského PEN klubu
1989 čestný člen rakouského PEN klubu
1989 člen výboru obnoveného českého PEN klubu
1984 dopisující Člen Bavorské akademie krásných umění
1980 čestný člen Svobodné akademie umění, Hamburk, Německo
1979 mimořádný člen francouzského PEN klubu
1978 člen švédského PEN klubu

cs.wikipedia.org Tento odkaz smeruje mimo DF.sk
Súhlasí Krátky proces


62.
označiť príspevok

Thomas Anderson muž
   9. 8. 2019, 20:09 avatar
Áno, Osvietený a jeho zoznamy. Ja verím tomu, že má doma tie zoznamy aj zarámované.  
Súhlasí Milanôčko, Kasafran


63.
označiť príspevok

Milanôčko muž
   9. 8. 2019, 20:10 avatar
Aj na hajzli ich má a aj honí si pri nich !!!!!   


64.
označiť príspevok

Osvietený muž
   9. 8. 2019, 20:14 avatar
Tvoja predstavivosť je bezhraničná až infovojnová .

Ale naozaj na prezidenta Havla som bol právom hrdý . Všade na svete kde som prišiel a povedal som že som z československa vedeli okamžite Vaclav Havel
Najvýznamnejšia osobnosť československa a česka tisícročia


65.
označiť príspevok

hokejis muž
   9. 8. 2019, 20:15 avatar
Havel tiež fičal.


66.
označiť príspevok

Milanôčko muž
   9. 8. 2019, 20:16 avatar
Alkáč to bol.
Súhlasí Kasafran


67.
označiť príspevok

hokejis muž
   9. 8. 2019, 20:21 avatar
Alkoholista !
Súhlasí Kasafran


68.
označiť príspevok

Osvietený muž
   9. 8. 2019, 20:37 avatar
Toto je seznam ocenění Václava Havla (1936–2011), bývalého dramatika, esejisty, disidenta, posledního československého a prvního českého prezidenta.

Státní vyznamenání
kdy kde název stát
10/2011 Praha Vítězný řád svatého Jiří Gruzie
10/2006 Praha Řád knížete Jaroslava Moudrého Ukrajina
11/2005 Vídeň Čestný kříž za vědu a umění Rakousko
11/2004 Tchaj-pej Řád zářivé hvězdy Taiwan
03/2004 Praha Čestný řád Kanady Kanada
10/2003 Praha Řád Bílého lva Česká republika
10/2003 Praha Řád Tomáše Garrigua Masaryka Česká republika
08/2003 Dillí Mírová cena Mahátmy Gándhího Indie
07/2003 Washington Prezidentská medaile svobody USA
01/2003 Bratislava Řád bílého dvojkříže Slovensko
04/2002 Řím velkokříž Řádu za zásluhy o Italskou republiku s rytířskou stuhou Itálie
09/2001 Praha Řád Maďarské republiky za zásluhy – velký kříž s řetězem Maďarsko
02/2001 Paříž Řád umění a literatury Francie
10/2000 Ankara Státní vyznamenání Turecké republiky Turecko
05/2000 Berlín Velkokříž za zásluhy Německo
09/1999 Praha Řád knížete Vytautase Velikého Litva
08/1999 Praha Řád tří hvězd Lotyšsko
09/1997 Ammán Řád Al Husejna bin Aliho Jordánsko
09/1996 Brasília Řád Rio Branco Brazílie
09/1996 Buenos Aires řetěz Řádu osvoboditele San Martina Argentina
09/1996 Montevideo Medaile republiky Uruguay
04/1996 Tallin Kříž země Panny Marie Estonsko
03/1996 Praha Řád lázně Spojené království
07/1995 Praha řetěz Řádu Isabely Kastilské Španělsko
11/1993 Ljubljana Zlatá čestná medaile svobody Slovinsko
10/1993 Varšava Řád bílé orlice Polsko
12/1990 Lisabon Řád svobody Portugalsko
10/1990 Praha velký řetěz Státního řádu Jižního kříže Brazílie
03/1990 Paříž velký kříž Řádu čestné legie Francie
Čestné doktoráty
kdy univerzita co
2015 Kjong hi, Soul, Jižní Korea čestný doktorát[1]
2010 Univerzita v Tiraně, Tirana, Albánie čestný doktorát za celoživotní dílo
2009 SciencesPo, Paříž, Francie čestný doktorát institutu
2007 Univerzita v Udine, Udine, Itálie čestný doktorát za literaturu
2007 Univerzita v Liége, Liége, Belgie čestný doktorát univerzity
2006 Univerzita Haifa, Haifa, Izrael čestný doktorát filozofie
2006 Western Michigan University, Kalamazoo, Michigan, USA čestný doktorát za literární dílo
2006 Vysoká škola múzických umění, Bratislava, Slovensko čestný doktorát školy
2005 Thunderbird – The Garvin School of International Management, Phoenix, USA čestný doktorát mezinárodního práva
2004 Univerzita Long Island, New York, USA čestný doktorát společenských věd
2004 Varšavská univerzita, Varšava, Polsko čestný doktorát historických věd
2004 Národní Chengchi Univerzita, Taipei, Taiwan čestný doktorát za literaturu
2002 Maltská univerzita, Valletta, Malta čestný doktorát práv
2002 Univerzita Lleida, Lleida, Španělsko, Katalánsko čestný doktorát univerzity
2001 Janáčkova akademie múzických umění, Brno, Česká republika čestný doktorát za dramatické umění
2000 Michiganská univerzita, Ann Arbor, Michigan, USA čestný doktorát práv
2000 Bilkenská univerzita, Ankara, Turecko čestný doktorát za literaturu
1999 Univerzita St. Thomas a Macalester College, Minneapolis / St. Paul, Minnesota, USA čestný doktorát filozofie
1999 Univerzita Manitoba, Winnipeg, Kanada čestný doktorát práv
1999 Lotyšská univerzita, Riga, Lotyšsko čestný doktorát univerzity
1998 Univerzita v Glasgow, Glasgow, Velká Británie čestný doktorát filozofie
1998 Oxfordská univerzita, Oxford, Velká Británie čestný doktorát práva
1998 Pretorijská univerzita, Pretorie, Jižní Afrika čestný doktorát práv
1997 Bar-Ilanova univerzita, Ramat Gan, Izrael čestný doktorát filozofie
1997 Národní univerzita Tarase Ševčenka, Kyjev, Ukrajina čestný doktorát univerzity
1997 Jordánská univerzita, Ammán, Jordánsko čestný doktorát filozofie
1996 Vilniuská univerzita, Vilnius, Litva čestný doktorát univerzity
1996 Trinity College, Dublin, Irsko čestný doktorát práv
1996 Univerzita v Rio de Janeiro, Rio de Janeiro, Brazílie čestný doktorát univerzity
1996 Akademie múzických umění, Praha, Česká republika čestný doktorát v oboru divadelní tvorby
1995 Masarykova univerzita, Brno, Česká republika čestný doktorát filozofie
1995 Univerzita Victoria, Wellington, Nový Zéland čestný doktorát za literaturu
1995 Harvardova univerzita, Cambridge, Massachusetts, USA čestný doktorát práv
1995 Technická univerzita Drážďany, Drážďany, Německo čestný doktorát filozofie
1995 Univerzita v Novém Jižním Walesu, Sydney, Austrálie čestný doktorát filozofie
1994 Chulalongkornova univerzita, Bangkok, Thajsko čestný doktorát univerzity
1994 Bukurešťská univerzita, Bukurešť, Rumunsko čestný doktorát univerzity
1992 Vratislavská univerzita, Vratislav, Polsko čestný doktorát věd
1991 Svobodná univerzita v Bruselu, Brusel, Belgie dva čestné doktoráty univerzity (vlámská i valonská část)
1991 Univerzita St. Gallen, St. Gallen, Švýcarsko čestný doktorát státoprávních věd
1991 Univerzita LeHigh, Bethlehem, Pensylvánie, USA čestný doktorát filozofie
1991 Univerzita New York, New York, USA čestný doktorát práv
1990 Univerzita Columbia, New York, USA čestný doktorát práv
1990 Hebrejská univerzita, Jeruzalém, Izrael čestný doktorát filozofie
1990 Univerzita Bayreuth, Bayreuth, Německo čestný doktorát filozofie
1990 Palackého univerzita, Olomouc, Československo čestný doktorát filozofie
1990 Univerzita Karlova, Praha, Československo čestný doktorát filozofie
1990 Univerzita Komenského, Bratislava, Československo čestný doktorát filozofie
1990 Lawrencova univerzita, Wisconsin, USA čestný doktorát práv
1982 Univerzita York, Toronto, Kanada čestný doktorát filozofie
1982 Univerzita Le Mirail, Toulouse, Francie čestný doktorát univerzity
Ceny a medaile
rok název udělil kde
2012 Český lev 2011 Česká filmová a televizní akademie Praha
2011 Cena Jána Langoše Nadácia Jána Langoša Praha
2011 Čestné občanství Městské části Praha 6 Rada Městské části Praha 6 Břevnovský klášter
2010 Čestné občanství a Kulturní cena města Trutnova zastupitelstvo města Trutnova Trutnov
2010 Cena Franze Kafky Společnost Franze Kafky Praha
2010 Cena Alcide De Gasperiho porota Ceny za přínos k budování nové Evropy (převzala Dagmar Havlová v červnu 2011) Trento, Itálie
2010 Cena Homo Hellenicus Výbor Delfské ideje Delfy, Řecko
2010 Zlatá medaile míru, demokracie a humanity Ibrahima Rugovy Fatmir Sejdiu, prezident Republiky Kosovo Priština
2009 Cena obrany svobody Williama J. Brennana Media Law Resource Center New York, USA
2009 Cena Quadriga spolek Werkstatt Deutschland e.V. Berlín
2009 Goldene Henne časopis Superillu a východoněmecká televize MDR Berlín
2009 Cena Jana Nowaka-Jezioranského Kapitula Ceny Wroclaw
2009 Cena 1. června Zastupitelstvo Města Plzně Plzeň
2009 Cena Ď porota ceny Praha, Národní divadlo
2009 Bonnská mezinárodní cena demokracie Společnost pro Mezinárodní cenu demokracie Bonn
2009 Medaile Karla Kramáře Mirek Topolánek, předseda vlády Praha, Kramářova vila
2009 Cena Alfréda Radoka za rok 2008 porota Ceny Alfréda Radoka Praha
2009 Cena Institutu Supériuer de Géstion Institut Supériuer de Géstion Paříž
2008 Cena Jaroslava Seiferta Nadace Charty 77 Praha
2008 Cena Point Alpha Kuratorium německé jednoty Praha, velvyslanectví Spolkové republiky Německo
2008 Cena Karla Čapka České centrum Mezinárodního PEN klubu Praha
2007 Cena Eleméra Hantose Středoevropská univerzita Budapešť, Maďarsko
2007 Cena Dolfa Sternbergera Společnost Dolfa Sternbergera Heidelberg, Německo
2007 Medaile Carrasco i Formiguera Demokratická unie Katalánska Barcelona, Španělsko
2007 Humanista 20. století Mezinárodní liga humanistů Sarajevo, Bosna a Hercegovina
2007 Člověk střední Evropy Ekonomické forum Krynica, Polsko
2007 Zlatá medaile Szécheniyho Vědecká společnost Szécheniyho Budapešť, Maďarsko
2007 NDI Harriman Award National Democratic Institute for International Affairs Washington, USA
2007 Democracy Service Medal National Endowment for Democracy Washington, USA
2006 Cena Aspen Institute Aspen Institut New York, USA
2006 Cena generací Světové demografické sdružení St. Gallen, Švýcarsko
2006 Brückenpreis město Řezno Řezno, Německo
2006 Cena „Lidé v Evropě“ vydavatelství Verlagsgruppe Pasov, Německo
2006 Výroční cena za osobní přínos československé a české kinematografii Asociace českých filmových klubů Uherské Hradiště / Hrádeček
2006 Cena Matky Terezy St. Bernardette Institute of Sacred Art Albuquerque, New Mexico, USA
2006 Statecraft Award Výbor pro současná nebezpečí Washington
2006 First Freedom Award Rada America's First Freedom Richmond, Virginia, USA
2005 Mezinárodní cena Vittorina Colomba Nadace Vittorina Colomba Albiate u Milána, Itálie
2005 Diamantový vavřín umění slezské regionální instituce Polsko
2004 Mírová cena města Soulu Seoul Peace Prize Committee Soul, Korea
2004 Cena Thálie kolegium pro udílení ceny za celoživotní přínos divadlu Praha
2004 Delta Prize University of Georgia Washington D.C., USA
2004 Cena Vize občanské společnosti společnost American Friends of the Czech Republic Washington D.C., USA
2004 Cena za mír – Mostar 2004 Centrum pro mír a multietnickou spolupráci Mostar, Bosna a Hercegovina
2004 Osobnost dialogu za rok 2004 Chorvatská akademická společnost Split, Chorvatsko
2003 Cena Společnosti pro vědy a umění Společnost pro vědy a umění Praha
2003 Německá národní cena Německá národní nadace Berlín, Německo
2003 Cena za celoživotní dílo Malajsijská nadace pro světový mír Kuala Lumpur, Malajsie
2003 Cena GlobArt sdružení GlobArt Pernegg, Rakousko
2003 Cena Karla Havlíčka Borovského Institut Karla Havlíčka Borovského Brno
2003 Medaile sv. Jiří polský Tygodnik Powszechny Krakov, Polsko
2003 Občanská cena Hanno R. Ellenbogenové Pražská společnost pro mezinárodní spolupráci Praha
2003 Cena svobody International Rescue Committee New York, USA
2003 Velvyslanec svědomí Art for Amnesty při Amnesty Intermational Dublin, Irsko
2003 Honour of Ekotopfilm slovenský Festival Ekotopfilm Bratislava, Slovensko
2002 Zlatý řád španělských médií Federace asociací rozhlasu a televize Španělska Madrid, Španělsko
2002 Ciceronova cena Lotyšská univerzita a Lotyšská akademie věd Riga, Lotyšsko
2002 Cena časopisu NIKA redakce časopisu NIKA Praha
2002 Řád Apoštola svobody José Martího Kubánsko-americká národní nadace Miami, Florida, USA
2002 Řád Hrdinů svobody Kubánská rada svobody Miami, Florida, USA
2002 Cena za lidská práva česká pobočka Amnesty International Praha
2001 Velká cena Světové akademie kultur Světová akademie kultur Paříž, Francie
2001 Cena Presseclubu Concordia svaz rakouských novinářů Vídeň, Rakousko
2001 Medaile míru obec St. Ulrich bei Steyr Rakousko
2001 Cena příteli Lagun Onari baskická vláda Vitoria-Gasteiz, Španělsko
2001 Čestná medaile „pro meritis“ Mezinárodní výbor Mauthausen Vídeň, Rakousko
2000 Cena Evelyny F. Burkeyové Cech amerických spisovatelů – východ New York, USA
2000 The Wild Geese Award 1999 irská obchodní a kulturní skupina The Wild Geese Prague Praha
2000 Olympijská brána roku 2000 Mezinárodní olympijský výbor Lausanne, Švýcarsko
2000 Občanská cena nadace Staatsbügerliche Stiftung Bad Harzburg, Německo
1999 Cena první dekády deníku Gazeta Wyborcza polský deník Gazeta Wyborcza Varšava, Polsko
1999 Cena „Open Society“ Středoevropská univerzita Budapešť, Maďarsko
1999 Cena sv. Vojtěcha německá Adalbertova nadace Bratislava, Slovensko
1998 Vestfálská mírová cena Hospodářská společnost Vestfálska a Lippe Münster, Německo
1998 Cena Skupiny univerzit Compostela Skupina univerzit Compostela Santiago de Compostela, Španělsko
1998 Cena Capo-Circeo-Preis Společnost německo-italského přátelství Řím, Itálie
1998 Čestná plaketa za podporu Nadace Charty 77 Nadace Charty 77 Praha
1997 Cena Evropský státník roku Institut pro studie Východ-Západ New York, USA
1997 Medaile Karen Blixen Dánská akademie Kodaň, Dánsko
1997 Cena Evropské rady pro divadlo Mezinárodní asociace divadelních kritiků, Mezinárodní ústav středomořského divadla, Unie evropských divadel a festival v Avignonu Paříž, Francie
1997 Cena J. Williama Fulbrighta Fulbrightovo sdružení Washington, USA
1997 Světová cena Cino del Duca Nadace Simone a Cino del Duca Paříž, Francie
1997 Cena prince asturského Nadace prince asturského Oviedo,Španělsko
1997 Cena míru a demokracie nositelka Nobelovy ceny míru Aun Schan Su Ťij, jako představitelka Národní ligy pro demokracii Rangún, Myanmar (Barma)
1997 Cena „za úsilí o nápravu věcí lidských“ Nadace Pangea Praha
1997 Čestná medaile T. G. Masaryka Masarykovo demokratické hnutí Praha
1996 Prsten Leonarda Franka organizační skupina Literárních dnů ve Würzburgu Würzburg, Némecko
1996 Pamětní medaile Jicchaka Rabina Lea Rabinová Izrael
1996 Pamětní medaile Latinskoamerického parlamentu Sao Paulo, Brazílie
1996 Čestné vyznamenání Akademie brazilské literatury Rio de Janiero, Brazílie
1996 Cena Budapešťského klubu koordinační centrum klubu světových osobností Budapešť, Maďarsko
1995 Gézská cena Nadace Gézského hnutí odboje Vlaardingen, Nizozemí
1995 Katalánská mezinárodní cena Katalánský institut středomořských studií Barcelona, Španělsko
1995 Medaile Jiřího z Poděbrad Nadace Jiřího z Poděbrad pro evropskou spolupráci Husine
1995 Pamětní medaile Přemysla Pittera Nadace Přemysla Pittera a Olgy Fierzové Praha
1995 Cena Budoucnost naděje Nadace Elieho Wiesela a koncern Asahi Shimbun Hirošima, Japonsko
1994 Cena Indíry Gándhíové Indira Gandhi Memorial Trust Dillí, Indie
1994 Medaile Svobody organizace We the People 2000 Filadelfie, USA
1994 Cena Jacksona H. Ralstona Stanfordova univerzita Palo Alto, Kalif., USA
1993 Cena Theodora Heusse Nadace Theodora Heusse Stuttgart, Německo
1993 Cena Athinai Onasissova nadace Atény, Řecko
1993 Prezidentská medaile Univerzita George Washingtona Washington, USA
1993 Cena Adolpha Bentincka společnost pro udílení ceny Nizozemí
1992 Světová cena sdružení Citizens for the Change of World Affairs Cedar Rapids, Iowa, USA
1992 Pamětní medaile J. A. Komenského komise pro oslavy výročí J. A. Komenského Praha
1991 Sonningova cena Kodaňská univerzita Kodaň, Dánsko
1991 Cena Karla Velikého společnost pro udílení ceny Cáchy, Německo
1991 Cena bratří Kennedyových Společnost bratří Kennedyových Dánsko
1991 Cena Averella Harrimana Mezinárodní institut pro demokracii Washington, USA
1991 Cena Raula Wallenberga za lidská práva Nadace lidských práv Washington, USA
1991 Zlatá prezidentská medaile B'nai B'rith Mezinárodní organizace B'nai B'rith Washington, USA
1991 Zlatá medaile UCLA Kalifornská univerzita Los Angeles, USA
1991 Cena obránce svobody Centrum Simona Wiesenthala Los Angeles, USA
1991 Komenského medaile Moravian College Bethlehem Pensylvánie, USA
1991 Cena Svobody výkonný výbor organizace Freedom House New York, USA
1990 Cena za politickou knihu roku Spolek nakladatelů, knihkupců a knihovníků, Nadace Fridricha Eberta Frankfurt nad Mohanem, Německo
1990 Zlatá medaile Světového kongresu Slováků Toronto, Kanada
1990 Cena ducha svobody cena amerických umělců na shromáždění „Pocta Václavu Havlovi“ New York, USA
1990 Zlatá medaile Horní sněmovny francouzského parlamentu Paříž, Francie
1990 Cena Espaces 89 francouzští novináři Paříž, Francie
1990 Cena Montegrotto výbor pro udílení divadelní ceny Montegrotto, Itálie
1990 Cena čtyř svobod Institut Franklina a Eleonory Rooseveltových Middelburg, Nizozemí
1990 Cena mezinárodní organizace Rotary Portland, Oregon, USA
1990 Cena demokracie Národní nadace na podporu demokracie Washington, USA
1990 Mírová cena Světového liberálního svazu Liberální internacionála, Světový liberální svaz Madrid, Španělsko
1989 Cena Svobody pro Chartu 77 skandinávské deníky Politiken a Dagens Nyheter Kodaň, Dánsko
1989 Mírová cena Německého knižního velkoobchodu Nadace Mírové ceny Frankfurt, Německo
1989 Cena Olofa Palmeho The Olof Palme Memorial Fund Stockholm, Švédsko
1989 Cena dr. Karla Rennera město Vídeň Vídeň, Rakousko
1989 Mezinárodní cena Evropské kulturní společnosti výkonný výbor Evropské kulturní společnosti Francie
1986 Cena Erasma Rotterdamského nadace Erasmovy ceny Rotterdam, Nizozemí
1984 Cena Obie 1984 porota v kategorii „významný divadelní autor“ New York, USA
1982 Cena Jana Palacha Mezinárodní výbor na podporu Charty 77 Paříž, Francie
1981 Prix plaisir du Theatre 1981 Paříž, Francie
1979 Humanista roku „Church of Humanism“ šesti československým disidentům New York, USA
1977 Mezinárodní cena svobody pro Chartu 77 Chartě 77 na Mezinárodní konferenci o svobodě Oslo, Norsko
1970 Cena Obie 1969/70 porota v kategorii „vynikající divadelní hra“ New York, USA
1968 Velká rakouská státní cena za evropskou literaturu Spolkové ministerstvo pro vzdělání a umění Vídeň, Rakousko
1968 Cena Obie 1967/68 porota v kategorii „nejlepší zahraniční hra“ New York, USA
Vybraná členství
kdy kde
2008 člen mezinárodní skupiny The Elders
2006 čestný předseda českého PEN klubu
2006 spoluzakladatel a čestný předseda Evropské nadace pro demokracii
2005 spoluzakladatel iniciativy Společná starost s Jeho Svatostí Dalajlámou, Jeho královskou Výsostí princem Hassanem bin Tallalem a Jeho Excelencí Frederikem Willemem De Klerkem
2005 čestný člen poradního sboru Orange Circle Ukraine Initiative
2005 člen poradního výboru „Dalai Lama's Educating the Heart Dialogue“ spolu s J. S. Dalajlámou a arcibiskupem Desmondem Tutu
2005 spoluzakladatel společnosti Naše Bělorusko v České republice
2004 čestný patron Global Leadership Foundation, Londýn
2004 člen Výboru 100 pro Tibet, Palo Alto, Ca., USA
2004 člen poradního sboru Zimbabwe Defend and Aid Fund / Zimbabwe Benefit Foundation, Londýn
2004 člen Madridského klubu
2003 člen mezinárodního výboru na podporu demokracie na Kubě
1997 spoluzakladatel Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97
1996 zakladatel a předseda správní rady Nadace Václava a Olgy Havlových
1996 čestný člen Evropské akademie pro vědu a umění se sídlem v Salcburku
1996 čestný člen brazilského PEN klubu
1996 čestný člen Argentinské rady pro mezinárodní vztahy
1993 patron a předseda čestného výboru Pražského památkového fondu společně s princem z Walesu
1992 čestný člen Americké akademie a institutu umění a literatury v New Yorku
1992 zahraniční člen Akademie humanitních a politických věd Francouzského institutu
1991 čestný člen Společnosti M. R. Štefánika
1991 čestný člen Britské královské legie
1990 čestný předseda Obce spisovatelů
1990 čestný člen Masarykova demokratického hnutí
1990 čestný člen Společnosti bratří Čapků[2]
1990 čestný člen Masarykovy společnosti
1990 člen Římského klubu
1990 čestný člen kanadské Akademie pro kulturní rozvoj
1989 mimořádný člen švýcarského PEN klubu
1989 čestný člen rakouského PEN klubu
1989 člen výboru obnoveného českého PEN klubu
1984 dopisující Člen Bavorské akademie krásných umění
1980 čestný člen Svobodné akademie umění, Hamburk, Německo
1979 mimořádný člen francouzského PEN klubu
1978 člen švédského PEN klubu


80.
označiť príspevok

Kasafran
   9. 8. 2019, 22:13 avatar
(68) Osvietený,
nože sa trošku zamysli sám nad sebou, prečo opakuješ desiatky krát opakované "úspechy" Václava Havla na tomto DF, keď už aj v tejto téme dupľuješ svoj ten istý príspevok (3)...?
Venuj sa už konečne aj sám sene - nielen svojej pamäti, ale aj celkovému svojmu stavu...!


81.
označiť príspevok

0svietený muž
   9. 8. 2019, 22:20 avatar
My, "osvietení" präkäkäti, sme ako opice. Naučíme sa pár "cvikov" a tie opakujeme donekonečna. Hu-hu-hu-hu-hu-hu....                                             
Súhlasí Kasafran


82.
označiť príspevok

Kasafran
   9. 8. 2019, 22:47 avatar
(81) 0svietený,
myslím si, že keby Tvoj širší "óčkový" predmenovec začal húkať ako sova, určite by bol všeobecne akceptovateľnejším a užitočnejším tvorom na tomto DF...


5.
označiť príspevok

Osvietený muž
   9. 8. 2019, 18:59 avatar
Je to veľká vec za krátky čas pozberať toľko ocenení .

Naša prezidentka však reprezentuje našu krajinu a každé ocenenie je i ocenenie slovenska ako krajiny .

Excelentná reprezentácia . Presne takto si predstavujem plnenie reprezentatívneho charakteru SR .

Najviac sa zabávam na Čechoch tam je tá zavisť najväčšia kedže od Havla už nemali žiadnu reprezentatívnu osobnosť v kresle prezidenta
Súhlasí Krátky proces


6.
označiť príspevok

Milanôčko muž
   9. 8. 2019, 19:00 avatar
Kto je vlastne Čaputová ?


7.
označiť príspevok

Krátky proces muž
   9. 8. 2019, 19:03

Príspevok bol vymazaný administrátorom.



9.
označiť príspevok

Milanôčko muž
   9. 8. 2019, 19:04 avatar
Tak tvoj kokot do rite osratej a semeno do pysku rozjebaného !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!


10.
označiť príspevok

havran
   9. 8. 2019, 19:05 avatar
Osvietený- ty naozaj nevieš, alebo necjceš vedieť ako sa to robí. No v skutočnosti okrtem "lešoľudí" z prahy ho národ prekukol a tých ocenení je žalostne málo a nemôže to zatušovať jeho ochlastané drístay, napr " Ja nevím, co je to zázrak....", ale nedokázal povedať čo vie a všetci z toho boli paf. Jedine čo vedel, to bolo uchmatnúť Barandov a ďaľšie majetky. Však si to "osloboditeľ" zaslúžil. Si trápny chlapec možno poznačený tou americkou propagandou a nedokážeš racionálne pozerať na veci.


58.
označiť príspevok

Osvietený muž
   9. 8. 2019, 19:42 avatar
súdruh Havel nič neuchmatol . To prasata červene tvojho druhu okradli Havla . Je spravodlivé že v reštitúcii mu časť majetku vrátili .

Tebe nemali čo lebo si pre tuto krajinu neurobil a nevytvoril nič ako gumu ťa štat šatil a živil aba tatko mohol v klude chlastať . Ešte aj dôchodok dostavaš ešte aj eštebacky


71.
označiť príspevok

peter67 muž
   9. 8. 2019, 21:21 avatar
Edo. Aký komunisti? Na základe čoho bol "znárodnený majetok Havlovcov??
Ak píšeš, že na základe starého a zaslúžilého komunistu Edvarda Beneša, tak sa nemýliš.
Spôsob, akým sa Václav Havel dostal k rodinným majetkom, je zahalený tajomstvom.

MILOŠ HAVEL BOL PO VOJNE OZNAČENÝ ZA KOLABORANTA A JEHO MAJETOK BOL ZNÁRODNENÝ PODĽA BENEŠOVÝCH DEKRÉTOV, PRETO SA NAŇ KLASICKÉ REŠTITUČNÉ PREDPISY O VRACANÍ MAJETKU NEVZŤAHUJÚ.

Václav Havel napriek tomu dostal všetok majetok, o ktorý požiadal. O pozadí jeho reštitúcií sa pritom nehovorilo a novinári si o nich netrúfali písať.
www.napalete.sk Tento odkaz smeruje mimo DF.sk
Súhlasí Kasafran


72.
označiť príspevok

Osvietený muž
   9. 8. 2019, 21:27 avatar
Peter to napalete beriem ako pokus o vtip ale vratme sa do reality z konspi dezinformačných bludov .

Žiadne ruška dezinfowebov

Miloš Havel (3. listopadu 1899, Praha[1] – 25. února 1968 v Mnichově) byl český mediální podnikatel a filmový producent, strýc bývalého českého prezidenta Václava Havla a jeho bratra Ivana, majitel největší prvorepublikové produkční firmy Lucernafilm.

Jeho jméno je spjato se vznikem Barrandovských filmových ateliérů a rozvojem československé kinematografie v období mezi světovými válkami i během druhé světové války. Někdy bývá označován za prvního českého filmového magnáta

Počátky kariéry ve filmu
V roce 1912 koupil otec Vácslav Havel společnost Kinofa a založil rodinný podnik Lucernafilm. Poprvé je Miloš Havel uváděn v souvislosti s Lucernafilmem jako autor námětu a scénáře filmu Pražští adamité. V roce 1917 se stal ředitelem Bio Lucerna v Paláci Lucerna, který postavil a vlastnil jeho otec

V období protektorátu
Po příchodu nacistů do Československa byl Miloš Havel opakovaně nucen k tomu, aby prodal svých 51 procent akcií Barrandova, což zpočátku odmítal, a to i přesto, že mu bylo vyhrožováno koncentračním táborem [4]. Nacisté se nakonec filmových studií na Barrandově zmocnili tak, že říšský protektor nařídil zvýšení akciového kapitálu společnosti o 200 procent, které také upsal. Tyto peníze byly do společnosti vloženy pouze formálně a nikoliv ve skutečnosti, ale Miloš Havel tím přesto přišel o majoritní podíl. 26. 4. 1940 však došlo k dohodě a Miloš Havel se rozhodl svůj podíl ve společnosti prodat za 6 885 000 korun. Bylo mu rovněž umožněno pronajmout si ateliéry pro natáčení nejméně pěti filmů za rok [4]. Nacisté nakonec dosáhli svého cíle, ovládli Barrandov a za velmi dobrou cenu získali kvalitní filmové ateliéry, v nichž mohli levně vyrábět své filmy [5].

cs.wikipedia.org Tento odkaz smeruje mimo DF.sk


73.
označiť príspevok

peter67 muž
   9. 8. 2019, 21:30 avatar
Edo. To je jasné, ale na základe akých dekrétov bol zhabaný majetok p. Havla Miloša??
Vzali mu ho komunisti?,Ako si to písal v 58?
Súhlasí Kasafran


75.
označiť príspevok

Osvietený muž
   9. 8. 2019, 21:37 avatar
Miloš Havel nekolaboroval s nacisty

Zájemcům o historii českého filmu lze jenom doporučit knihu redaktorky MF DNES Krystyny Wanatowiczové Miloš Havel s podtitulem Český filmový magnát. Vynikajícím způsobem představuje strýce bývalého prezidenta a přesvědčivě vyvrací pomluvy šířené na jeho adresu týkající se údajné kolaborace s nacisty. Nic takového se nestalo.

Kniha není Havlovou adorací, ale na základě faktů, svědectví příbuzných, přátel, známých, spolupracovníků, dopisů, úředních dokumentů atd. se ho snaží představit takového, jakým byl. Je jasné, že člověk, který vlastnil či spoluvlastnil za první republiky a v těžkých válečných dobách Protektorátu Čechy a Morava přední filmové společnosti, nemohl být svatým Františkem z Assisi, ale musel mít poněkud řekněme ostřejší lokty.

Nicméně jeho zásluhou vznikly ve třicátých letech minulého století v Praze na Barrandově špičkové filmové ateliéry, které patřily k největším a nejvýznamnějším v Evropě. Byl to on, kdo vlastně stvořil režiséra Otakara Vávru a umožnil mu natočit v letech 1937 a 1938 kvalitní snímky drama Panenství a komedii Cech panen kutnohorských.

Hodně se mluví o jeho činnosti za Protektorátu. Podle dohody v rodině Havlových, se měl Miloš Havel stýkat se zástupci německé okupační správy a krýt tak svého bratra Václava Marii, otce budoucího prezidenta a jeho bratra Ivana. To se mu podařilo. Bylo to zřejmě z toho důvodu, že on coby homosexuálně orientovaný neměl děti.

Je jasné, že Miloš Havel se s nacisty setkávat musel, nicméně je důležité se ptát, ublížil tím někomu, dostal někoho do koncentráku? Krystyna Wanatowiczová dokazuje, že nikoliv. On naopak zachránil stovky lidí před totálním nasazením, finančně podporoval básníka Vítězslava Nezvala, který měl tehdy zákaz publikovat, a tak mu dovolil pod cizími jmény psát scénáře. Na podzim roku 1944, kdy Nezvala zatklo gestapo, dosáhl po několika týdnech jeho propuštění. Děkovali mu po II. světové válce i další lidé a zastával se ho například i Jan Werich, který se s ním sešel i po válce, kdy už Miloš Havel žil v emigraci v Mnichově.

Je pravdou, že mladší z bratrů Havlů nechal za Protektorátu zřídit v paláci Lucerna privátní Filmový klub, kam chodili herecké hvězdy, režiséři a vůbec všichni ti, kteří ve filmu něco znamenali. Nejlepší alkohol tam tekl proudem, jídla a cigaret bylo víc než dost. Je jasné, že za přídělového válečného systému to nešlo dělat legálně.

Avšak hlavně Havlovou zásluhou vznikly za války české vlastenecké filmy jako Pantáta Bezoušek, Babička a To byl český muzikant. Nenatočil se jediný problematický pronacistický hraný český film. Pochybná byla jenom jedna scéna ve snímku Jan Cimbura, kde rozzuřené ženy demolují židovskému lichváři hospodu. Ovšem ve stejnojmenné knize J. Š. Baara, která byla předlohou, tato scéna je.

Úsměvná byla situace, kde Otakar Vávra, Václav Řezáč a Jan Drda při sezení u Havla ve vile řekli. „Víš Miloši, my tito po válce znárodníme.“ On na to, „proč ne, ale pak Vám budou honoráře určovat státní úředníci a to budete koukat.“ A Vávra později po zestátnění kinematografie dodal: „A taky jsme koukali.“ On se totiž pod Havlem neměl vůbec špatně, a za dva protektorátní roky si u něj dokázal vydělat 395 tisíc korun.

Krystyna Wanatowiczová připouští, že Miloš Havel mohl být považován za morálního kolaboranta. Já dodávám, to by za něj musel být považován každý, kdo pracoval pro Němce a nebyl v odboji. A určitě i dělníci z jedné kolínské fabriky, kteří nastoupili na mimořádnou vánoční pracovní směnu 25. prosince 1944 za příděl kořalky a cigaret navíc.

Pravdou je, že státní zastupitelství zastavilo v roce 1947 obžalobu proti Miloši Havlovi kvůli kolaboraci s nacisty.

Je dobře, že kniha vyvrací také často opakovanou lež, že rodině Havlů byl majetek zabaven v roce 1945 na základ Benešových dekretů ohledně konfiskace vlastnictví kolaborantů a zrádců. Pravdou je, že filmové ateliéry na Barrandově byly zestátněny na základě Benešova dekretu ze srpna 1945 o znárodnění kinematografie. Proslulá restaurace Barrandovské terasy a palác Lucerna pak změnily majitele až v březnu 1948, čili jejich restituce rodinou Havlů po roce 1989 byly v pořádku.

Každá moje další slova jsou však zbytečná, skvěle a čtivě napsanou knihu je dobré si pořídit a přečíst, protože stojí za to.

Krystyna Wanatowiczowá,

Miloš Havel,

Český filmový magnát,

Praha 2013


77.
označiť príspevok

peter67 muž
   9. 8. 2019, 21:42 avatar
Nie je dôležité, či kolaboroval alebo nie.
Dôležité je, že to bolo na základe Benešových dekrétov a ako jedinému vrátili majetky p. Havlovi Václavovi, ostatným nie, nikomu!!
Takže asi všetky svine sú si rovné, ale niektoré rovnejšie.
Súhlasí Kasafran


78.
označiť príspevok

Milanôčko muž
   9. 8. 2019, 21:44 avatar
Treba tie svine rozštvrtiť na tri polovice.   
Súhlasí peter67


79.
označiť príspevok

peter67 muž
   9. 8. 2019, 21:49 avatar
..a po osminách rozpredať za 1488 €. 


74.
označiť príspevok

Osvietený muž
   9. 8. 2019, 21:30 avatar
Ty restituce mi byl čert dlužen, říkal Václav Havel o svém majetku

Zdroj: www.idnes.cz Tento odkaz smeruje mimo DF.sk


76.
označiť príspevok

peter67 muž
   9. 8. 2019, 21:37 avatar
Edo. Pokladám to za odvobeď, že sa nechceš baviť o tom, na základe akých zákonov.
Potom ich mal- majetky- vrátiť a nie skučať, že mu ich bol čert dlžný!!!!
Súhlasí Kasafran


13.
označiť príspevok

Osvietený muž
   9. 8. 2019, 19:10 avatar
71% pražakov rozhodlo    

haran ale ťa to poriadne škrie že prezidentka robí vo svete reprezentatívne dobre meno našaj krajiny    

Ide ta rozdrapiť ako eštebaka zahoraka ardzuna , ktorý kritizoval prezidentku že na návštevách nenadáva hostiteľom že čo je to za mores                   


14.
označiť príspevok

Milanôčko muž
   9. 8. 2019, 19:11 avatar
Robí hanbu keď otvorí vonkajšie pysky !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!              
Súhlasí Thomas Anderson


17.
označiť príspevok

Krátky proces muž
   9. 8. 2019, 19:14

Príspevok bol vymazaný administrátorom.



24.
označiť príspevok

havran
   9. 8. 2019, 19:19 avatar
Krátky proces vypadol si Profesorovi z ....?


26.
označiť príspevok

Milanôčko muž
   9. 8. 2019, 19:20 avatar
Nejebaj tu kokotiny kokot zasemenený spičený chuj dojebaný pičus !!!!!!!!!!!!!


28.
označiť príspevok

Krátky proces muž
   9. 8. 2019, 19:22

Príspevok bol vymazaný administrátorom.



29.
označiť príspevok

Milanôčko muž
   9. 8. 2019, 19:23 avatar
Choď do piče tam sa odjeb pod vlak a svoju hlavu zahoď na Pezinskú skládku kokot zajebaný vypičený !!!!!!!!!!!


33.
označiť príspevok

Krátky proces muž
   9. 8. 2019, 19:24

Príspevok bol vymazaný administrátorom.



35.
označiť príspevok

Milanôčko muž
   9. 8. 2019, 19:25 avatar
Vyjeb si mozog lopatou !!!!!!


41.
označiť príspevok

Krátky proces muž
   9. 8. 2019, 19:28

Príspevok bol vymazaný administrátorom.



45.
označiť príspevok

Milanôčko muž
   9. 8. 2019, 19:29 avatar
Poču komón, poču komón pípl.....................


47.
označiť príspevok

Krátky proces muž
   9. 8. 2019, 19:30

Príspevok bol vymazaný administrátorom.



19.
označiť príspevok

havran
   9. 8. 2019, 19:17 avatar
Lemmy- čo to táraš. Ja nie som taký hlupák ako ty , čo by vlastný národ a krajinu predal za pochvalu od kapitálu lebo verí, že mu hodia kosť. Úprimne sa teším, keď na medzinárodnom fóre slovenská prezidentka žne úspechy. Len mi to trochu pripomína práve cirkus z Havlom. Tabe nie?
Súhlasí Kasafran


25.
označiť príspevok

Lemmy muž
   9. 8. 2019, 19:19 avatar
Sleduješ sa? Reaguješ na 13. príspevok, ktorý napísal Osvietený.


21.
označiť príspevok

Lemmy muž
   9. 8. 2019, 19:18 avatar
Čítam, ako si Havrana nazval, že je haran.

Ja som ho nazval pre oplzlé výrazy Hovniarom, ale aj Haran znie dobre. Sučky sa hárajú. Háranie je výraz, ktorý sa používa na označenie obdobia, kedy majú sučky krvavý výtok z vulvy a jeho vyvrcholením je pripravenosť na párenie so psom.

A tunajší Havran má tých krvavých výtokov vo svojich príspevkoch až príliš veľa.
Súhlasí Osvietený


31.
označiť príspevok

Osvietený muž
   9. 8. 2019, 19:23 avatar
On sa stále hára . Je to stará komunistická sabáka


16.
označiť príspevok

Osvietený muž
   9. 8. 2019, 19:13 avatar
Je to pre fašistov veľmi smutné že nám prezidentku závidí celý svet a že robí dobre meno našej krajine .

To nesmú dopustiť                      

Už Sagan je hnus a nie to ešte prezidentka reprezentujuca našu krajinu         
Súhlasí Krátky proces


18.
označiť príspevok

Osvietený muž
   9. 8. 2019, 19:15 avatar
"Národ povedal áno Čaputovej, odmietol Fica," píše denník Sme a v narážke na rétoriku šéfa vládnej strany dodal, že "budúcnosť nemusí byť preplnená nepriateľmi národa, volaním po čistokrvnej identite, odrobiniek pre masy a štvaním proti novinárom". Slovensko podľa denníka vykročilo z križovatky a odmietlo politiku, "ktorá chráni vyvolenú vrstvu, korumpuje a vydiera a pre svoje politické prežitie obetuje budúcnosť národa".

"Zuzana Čaputová je prezidentka Slovenska. Žiadna voľba menšieho zla. Ona je nádejou, že zdomácnie nová politická kultúra a že slušnosť nebude v politike anomálií, za ktorú ďakujeme akoby to nemala byť samozrejmosť," napísala šéfredaktorka denníku. Čaputovú podľa nej čaká veľa práce, pretože "bude musieť byť protiváhou tých, čo sú pripravení osud Slovenska predať za ďalšie roky pri moci", a tak "prezidentka bude musieť vysvetľovať, že demokracia je krehká, a poukazovať jasne na to, kedy ju strácame ".

Pravda zdôrazňuje, že v Zuzane Čaputovej má krajina prezidentku, ktorá má jasno v našom ukotvení v európskom priestore a hlási sa k hodnotovému systému otvorenej demokracie: "To by mali byť výborné správy pre všetkých voličov."

Čaputová vstúpila na scénu ako nová tvár, ale sama novosť a neopozeranosť by jej k úspechu podľa komentátora nepomohli, Čaputová na seba upozornila svojou vecnosťou, prirodzene nekonfliktným vystupovaním a otvorenosťou, s akou bez taktizovania zodpovedala aj na "chúlostivé" témy.

"Počas oboch kôl prezidentských volieb 2019 ukázala, že takzvané kultúrne vojny a zástupné témy u nás voľby ešte stále nerozhodujú. Napriek vybičovaným emóciám sme zažili voľbu hlavy štátu, za ktorú sa určite nemusíme hanbiť. Ani sami pred sebou, ani pred svetom," uzavrela Pravda.

Denník N mieni, že sa Ficovi ľudia musia po ďalšej porážke rozhodnúť, či chcú klesnúť na dno spolu s bývalým premiérom. "Robert Fico vedie svoju stranu od porážky k porážke. V roku 2014 ho prevalcoval Andrej Kiska. Potom síce v roku 2016 aj napriek výraznej strate 400.000 voličov dokázal po parlamentných voľbách zlepiť novú vládu, Smer však následne strácal v miestnych i krajských voľbách a teraz prehral ďalšie prezidentské so Zuzanou Čaputovou. To nie je jednorázový výkyv, ale jednoznačný trend. Zároveň je jasné, že hlavným problémom Smeru je práve Fico. Tvrdé jadro svojich voličov síce zatiaľ dokáže udržať, ale nepopulárny je u štyroch pätín voličov a lepšie to už nebude, " zdôraznil.

Pod Ficovým vedením má Smer podľa denníka len dve "alternatívy úpadku", v podobe nasledovania predchádzajúcich, už zaniknutých vládnych zoskupení HZDS a SDKÚ, alebo sa Smer úplne spustí a stane sa z neho "žumpa, hrajúca na najnižšiu pudy voličov". Alternatívou by bol Ficov odchod a prevzatie strany niekým, kto by nerobil až takú hanbu. Lenže nie je vidieť nikoho, kto by dokázal predsedu k odchodu prinútiť.

Hospodárske noviny sa domnievajú, že Marošovi Šefčovičovi priťažil Robert Fico viac ako kandidátova ťažkopádnosť a že Čaputová v spoločnosti získala väčšiu podporu než názory, ktoré reprezentuje. "Je v prvom rade symbolom znechutenia z tradičnej politiky," myslí si denník a zdôrazňuje, že nová prezidentka sa môže dostať na titulnej strany svetových médií ako dôkaz, že aj protestný hlas môže mať prijateľnú podobu.

Aktuality.sk považujú za skvelú správu, že novou hlavou štátu bude žena. "Predsudok, že v čele štátu nemôže stať žena, ktorú si zvolia priamo voliči, je raz a navždy zrušený. Len absolútni ignoranti a burani môžu spochybňovať kvality človeka na základe pohlavia," píše server. Čaputová podľa neho môže byť prezidentkou všetkých, Bratislavy i regiónov, liberálov i konzervatívcov, "okrem Nackov", na druhej strane by ale voličom Nackov mohla vrátiť vieru v systém.


20.
označiť príspevok

Osvietený muž
   9. 8. 2019, 19:18 avatar
Inauguráciu prezidentky SR Zuzany Čaputovej v sobotu zaznamenali aj svetové agentúry. Pripomínajú, že ide o vôbec prvú slovenskú prezidentku, pôvodným povolaním právničku, a píšu najmä o jej boji s korupciou, environmentálnych aktivitách, liberálnych postojoch i jej podpore protivládnych protestov, ktoré v SR podnietila vlaňajšia vražda investigatívneho novinára Jána Kuciaka a jeho snúbenice.

Francúzska agentúra AFP Čaputovú s odvolaním sa na tvrdenia analytikov prirovnáva k francúzskemu prezidentovi Emmanuelovi Macronovi, britská Reuters zase k americkej environmentálnej aktivistke Erin Brockovichovej.

Nemecká agentúra DPA informuje o Čaputovej ako o proeurópsky a liberálne orientovanej právničke, ktorá sa v sobotu stala prvou slovenskou prezidentkou, a zároveň aj dosiaľ najmladším politikom, ktorý sa tohto postu v SR ujal.

Uvádza, že Čaputová je naprieč politickým spektrom chválená pre rovnováhu, s akou si vybrala svoj tím poradcov, vďaka ktorého zloženiu budú v prezidentskom paláci vypočuté aj menšiny, vrátane rómskej, či sociálne znevýhodnené skupiny obyvateľstva.

Bojovníčka s korupciou

DPA ďalej píše, že Čaputová je slobodnou matkou dvoch dcér a na Slovensku sa pre svoj postoj k interrupciám i homosexuálom opakovane stretáva s kritikou cirkvi i konzervatívnych skupín. V tejto súvislosti pripomína nemecká agentúra Čaputovej vyjadrenie, že jej zvolenie do úradu ukázalo, že Slovensko nie je až také konzervatívne, ako si mnohí myslia.

Britská agentúra Reuters prvú slovenskú prezidentku označuje za bojovníčku s korupciou a pripomína jej prezývku "slovenská Erin Brockovichová", pripodobňujúcu ju k svetoznámej americkej aktivistke. Prezývku si Čaputová vyslúžila dlhým bojom proti ilegálnej skládke odpadu v Pezinku, v ktorom aktuálne žije, a kde strávila väčšinu života. Agentúra dodáva, že Čaputová aj vo svojom inauguračnom prejave vyzvala EÚ, aby sa stala lídrom v boji proti klimatickým zmenám.

Reuters si tiež všíma, že prvá slovenská prezidentka vo svojom prejave prisľúbila, že bude bojovať za spravodlivosť a proti beztrestnosti. Uvádza tiež, že jej zvolenie do úradu kontrastuje s úspechmi populistických a nacionalistických strán v Európe.
Odpoveďou na otázky

Francúzska agentúra AFP píše o Čaputovej ako o environmentálnej právničke a protikorupčnej aktivistke, ktorá bola pred kampaňou pred prezidentskými voľbami verejnosti len málo známa.

Voľby podľa nej vyhrala čiastočne pre rozčarovanie, ktoré pociťovalo mnoho Slovákov v súvislosti s vládnucou koalíciou rok po vražde investigatívneho novinára Jána Kuciaka a jeho snúbenice, udalosti, ktorá podnietila masové protivládne protesty. Pre AFP sa vyjadril aj slovenský politológ Grigorij Mesežnikov, ktorý uviedol, že "v očiach voličov je Čaputová odpoveďou na naše súčasné problémy".

Analytici podľa AFP Čaputovú prirovnávajú tiež k francúzskemu prezidentovi Emmanuelovi Macronovi, taktiež outsiderovi, ktorý sa k moci dostal v roku 2017 vďaka svojej reformnej agende. AFP ďalej píše, že Čaputová je dobrá rečníčka, a podpory sa jej dostalo od predošlého slovenského prezidenta Andreja Kisku, ale napríklad aj od Jozefa Kuciaka, brata zavraždeného novinára.

Americká agentúra AP píše, že zvolenie Čaputovej do prevažne reprezentatívnej funkcie odporuje vlne krajne pravicových populistických politikov, ktorí zaznamenávajú úspechy naprieč Európou. AP pripomína, že Čaputová, rovnako ako jej predchodca v úrade Andrej Kiska, silne podporuje členstvo svojej krajiny v EÚ i NATO, ktoré Slovensku podľa jej slov prinášajú "šťastie a privilégiá, o akých (predošlé) generácie len snívali".

To je hrôza že zahraničie vyjadruje obdiv k slovensku                  


22.
označiť príspevok

Osvietený muž
   9. 8. 2019, 19:19 avatar
Ako môže byť bojovník proti korupcii v kresle prezidenta SR ??? To znie desivo          


27.
označiť príspevok

Milanôčko muž
   9. 8. 2019, 19:22 avatar
Plačméééééééééééééééééé                                                                 


30.
označiť príspevok

Krátky proces muž
   9. 8. 2019, 19:23

Príspevok bol vymazaný administrátorom.



32.
označiť príspevok

Milanôčko muž
   9. 8. 2019, 19:23 avatar
Jebni si guľku do gúľ !!!!!!!!!


34.
označiť príspevok

havran
   9. 8. 2019, 19:24 avatar
Osvietený - prečo sa to pýtaš tu? Pýtaj sa Mastného vlasa. Tu vlnu naprieč Európou si skús dobre preštudovať a v čom sú jej korene. Ak si na to nájdeš pravdivú odpoveď , potom pochopíš v čo je problém. Rozhodnmi sa, čo vieš lepšie? Premýšľať, alebo prskať jed?
Súhlasí Kasafran


37.
označiť príspevok

Milanôčko muž
   9. 8. 2019, 19:26 avatar
Ani jedno nevie !!!!!!   


38.
označiť príspevok

Osvietený muž
   9. 8. 2019, 19:26 avatar
Poďme niečo vymyslieť alebo jej nos zväčšime na židovku ako zem a vek       

Alebo jej za výbornú reprezentaciu Slovenska vulgarne nadávajme alebo už neviem čo     

To je hnus až do plaču           


39.
označiť príspevok

Milanôčko muž
   9. 8. 2019, 19:27 avatar
dennnnník en je hnus humus a ojebovanie najvyššieho zrna !!!!!!!!!!           


51.
označiť príspevok

havran
   9. 8. 2019, 19:32 avatar
Osvietený- si akýsi nesúvislý a vidím, že si vypadol z kontextu, alebo nevieš o čo ide: "Nevím, zda vím, co je zázrak" Vašek bol stále naliaty zb doby keď sedel na sude v pivovare.
Súhlasí Kasafran


53.
označiť príspevok

Osvietený muž
   9. 8. 2019, 19:37 avatar
havran dôležite je že ty si všetko od čínskej klavesnice odhalil z dezinfowebov            

Keď šuchneš nejaký protiprudny odkaz idem sa ušťať         


40.
označiť príspevok

havran
   9. 8. 2019, 19:27 avatar
Krátky proces - je asi Profesor, ktorému strihli kábel za jeho sofistikovanú komunikačnú schopnosť, ktorou sa tú prezentuje, Stále chce rozbíjať......a rozhadzuje guľky.


42.
označiť príspevok

Milanôčko muž
   9. 8. 2019, 19:28 avatar
Ale chuja, všetko je to Edo, tak sa chce trošku vyblázniť.


46.
označiť príspevok

Osvietený muž
   9. 8. 2019, 19:30 avatar
huaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa havran badatel
Súhlasí Krátky proces


52.
označiť príspevok

Milanôčko muž
   9. 8. 2019, 19:36 avatar
Iééééééééééééééééé Eduard spasiteľ........................


54.
označiť príspevok

Osvietený muž
   9. 8. 2019, 19:38 avatar
Tak ma nevolaj že spasiteľ !!!

Ľudstvo na to ešte nie je pripravené


56.
označiť príspevok

Milanôčko muž
   9. 8. 2019, 19:39 avatar
A just budem !!!!!!!!!!! Ale tvoji spolupacienti už pripravení sú.


60.
označiť príspevok

Osvietený muž
   9. 8. 2019, 19:47 avatar
Ale to je prísne tajne tak nech to válcuje internet


69.
označiť príspevok

hokejis muž
   9. 8. 2019, 20:51 avatar
Celá strana Progresívne Slovensko aj s Čaputovou je iba VTIP a "bad trip" !


83.
označiť príspevok

havran
   10. 8. 2019, 10:57 avatar
Je to súčasť systému "pokus - omyl" Keď Truban nedostane svoju dávku od Brblavého Mirka, tak to majú všetko v..... .
Na toho turbana stačí pozrieť a chvíľku počúvať je nejasné a hlboké myšlienky a normálnemu človeku musí byť všetko jasné a hneď. Už aj Osvietený to pochopil a tam mu zostal namiesto troch vlasov Deda Vševeda len jeden Mastný vlas. 
Súhlasí Kasafran


84.
označiť príspevok

PartOFgod muž
   10. 8. 2019, 11:01 avatar
Fico volal s vadalom ze kde je ta zasielka bananov (vladny kokain cista kolumbia) lebo vraj jeho ministri bez koksu nic nerobia.
váš príspevok

Pridávať príspevky môžu iba zaregistrovaní účastníci fóra.

Som zaregistrovaný

nick: heslo:
zostať trvalo prihlásený    
Nie som zaregistrovaný

Vaša prezývka:  

Po zaregistrovaní budete automaticky presmerovaní do tejto témy.

najnovšie príspevky na celom fóre

dnes, 00:41,  Choď už spať. *21
dnes, 00:35,  20. aj Einstein bol panteista ;) a ten mal toho v hlave viac nez dost ;)
dnes, 00:30,  7. tipujem to na idiota. :)
dnes, 00:19,  V eurách. *21
dnes, 00:11,  Nemysliteľ, trepeš nehorázne nezmysly. Narodil sa do rodiny reverenda Martina Luthera Kinga...
dnes, 00:07,  Tu ide o podstatu textu autor je magazin1.sk no a kazdy normalne zmyslajuci obcan jasne vidi ze...
dnes, 00:02,  4. ta vyplácaju v rubloch alebo si len uzitočny idiot ? :)
dnes, 00:00,  Veruze falosnym a to je nepopieratelny fakt dokazy nepustia. https://youtu.be/og7L-2mcqUU
včera, 23:59,  Koľko chceš, puso. *21
včera, 23:58,  Tak už je to jasné, ak ste hľadali bič na mainstream, sú to kotlebovci. Veľmi pekná...
včera, 23:56,  další ardzunov - hokejisov klon :) kolko multinickov si este zaregistruješ ?
včera, 23:54,  Cele zle . Vinny nie ste vobec nie ste toto telo ani toto ego ste ciste vedomie uplne nevinny....
včera, 23:51,  Dobre aby si bol spokojny boh je len jeden a jeho castou je zenska sila tvorenia (duch svaty) a...
včera, 23:48,  Úprimne povedané už som myslel, že boj „mienkotvorných a demokratických“ médií na...
včera, 23:40,  to je presne dovod prečo sa nikdy neodporúča verit oficiálnym ruskym vyhláseniam :)
včera, 23:31,  216. to predikuješ podla seba ? :)
včera, 23:16,  prečo všade na svete , ak sa prihodí pod. incident, nemusia timy vedcov dokazovat, lebo sa to...
včera, 23:14,  Prax, že aj ten najväčší a nepolepšiteľný hriešnik sa v kat. cirkvi môže cítiť...
včera, 23:10,  5. a ty by si mal zmenit dílera :)
včera, 23:10,  212. akú prax, v RKC sa človek spovedá JK, knaz je len "mediátor" ktory uplatnuje...
neprehliadnite
df.sk na Facebooku
vyhľadávanie
 
Nie každá výhra znamená aj budúce víťazstvo a nie každá prehra znamená aj pád.
Prevádzkuje df.sk | TOPlist
(272 144 bytes in 0,342 seconds)