Poslední dny Ježíšovy: Část 1 - Noc před zatčením a průběh soudu

Je večer ... Nisan,14
Poslední večeře skončila ve večerních hodinách. Odehrávala se ve městě Jeruzalémě. Cesta na Olivetskou horu mohla trvat tak hodinu, než vešli do Getsemanské zahrady. Ve starém Jeruzalémě, o čemž se shodují i typografové, bylo staré křídlo schodů. Ty vedly z horního města až k bráně vedoucí k rybníku Siloam, u jihovýchodu konce městských hradeb (..."u Studniční brány, která byla naproti nim, vystoupili po schodech města Davidova, tam, kde hradba vystupovala nahoru (Nehemiáš 12:37). Jistě, že mnohému člověku, který si začne uvědomovat všechny tyto okolnosti noční cesty, kterou podnikla skupina lidí, zatane v mysli, proč to podnikli. Šli podél soutěsky, která vedla podél příkré východní zdi Chrámu a pak vzhůru historickou cestou u jihovýchodního konce městských hradeb k hlavnímu sídlu zapřisáhlých a notorických nepřátel. Položí si otázku, proč Ježíš se nachází v této nebezpečné situaci. V tak hrozivé situaci a v hluboké noci, v předvečer významných židovských svátků?
Ježíš je požádal, aby s ním učedníci čekali a bděli ...
Před dnem ukřižování, v pozdní hodině, dleli učedníci a Ježíš v Getsemanské zahradě. Na pozdní hodinu ukazuje skutečnost, že učedníci, jak praví příběh, byli unaveni a ani Petr, jinak zvyklý do noci lovit ryby, nemohl přemoci ospalost. Matouš a Marek ve svých evangeliích také píší, že jejich spánek byl přerušen a to, že byla tma svědčí i to, že lidé přicházeli k zahradě s rozsvícenými pochodněmi, takže Ježíš je mohl vidět z dálky: "Vstávejte, pojďme. Přichází zrádce ..." (Marek 14:42).
Připomeňme si hlavní tři body obžaloby:
1) hrozil zničením chrámu, 2) prohlašoval o sobě, že je Božím synem (Viz pozn. 1) 3) podněcoval lid proti Césarovi.
Stranou žalující byli svědkové ...
... a žádná jiná forma trestního stíhání nebyla možná. Proto po té, co přivedli Ježíše jako vězně, následovalo přivolání svědků. A Matouš i Marek jsou v tomto ohledu ve svých Evangeliích jednoznační:
Marek (15:26): "Mnozí nesli falešní svědectví proti němu." Matouš (26:60): Mnozí falešní svědkové přišli.
Pokud to, co svědek vypovídal, byla skutečná lež, potom nemělo být snad ani obtížné připravit svědectví ještě před procesem, aby souhlasila "dohromady." Ale soud svědectví odmítnul. Když předběžní a neuspokojiví svědkové byli propuštěni, předstoupili dva muži s definitivním nepřímým důkazem: Marek říká: "Někteří povstali a přednesli falešná svědectví proti němu. Slyšeli jsme, jak říká: "Zničím tento Chrám, který je postavený rukami a ve třech dnech postavím nový bez pomocí rukou." (14:57-58). Matouš však Marka necituje, ale potvrzuje: „Potom přišli dva a řekli: „Tento muž řekl: "Jsem schopen zničit Boží chrám a postavit je ve třech dnech." (26:61-62).
... co však ve skutečnosti Ježíš řekl?
"Když mně zabijete, ve třech dnech vyjdu z hrobu."
Hrdelní proces
Překroutili tito dva svědkové Ježíšova slova? Tito lidé slyšeli Ježíšovo prohlášení na nádvoří chrámu a nebylo nic nebezpečnějšího, než podat zavádějící verzi u jeho soudu. Leč - za čarodějnictví byl trest smrti, za svatokrádež trest ukamenováním a obnažení těla. I toto svědectví však neprošlo. A tak soud promarnil drahocenný čas v procesu, který nikam nevedl. Kaifáš neměl zřejmě dost silné slovo v celé radě a uvnitř rady jistě byly silné tlaky ve prospěch striktního dodržování zákona. A to obzvláště ve věci svědků. Ale, cokoliv tito lidé v tu noc rozhodli, muselo být schváleno druhý den plným shromážděním Sanhedrinu. A skutečnost, že se svědectví tak důkladně prosévalo, dosvědčují opatrná prohlášení svědků samých. V židovském systému soudnictví, kdy se zvažovalo ve prospěch obviněného, bylo dost nebezpečné svědčit v hrdelním procesu, protože trestem za falešné svědectví následovala smrt.
Na jakém základě byl Ježíš odsouzen? Moc obvinit v hrdelním procesu měli pouze svědkové ...
Ježíš z Nazaretu nebyl odsouzen na základě výpovědi žalobců, ale na základě doznání, které bylo z něj pod přísahou vynuceno. Tak, bylo jasné., že po výslechu svědků a po konečném odmítnutí svědectví začíná mít případ ilegální formu. Přitom, ilegálnost spočívala zejména v tom, že předseda soudu se pokoušel získat přímým výslechem podklady pro Ježíšovo odsouzení, tedy to, co nebyli svědkové schopni sami zajistit. Ale to bylo v přímém rozporu s literou i s duchem zákona. Povinností soudu bylo chránit zájmy obžalovaného, a proč nebyla tato soudní ochrana poskytnuta Ježíši?

Počul som pekný názor, že ten súd je ukážkový príklad liberálnej demokracie. Biblický ateista sa dohodol s ľuďom, že Kristus je vinný aj keď vinný nie je a pre politický profit ho nechal ukrižovať.
Dohodnime sa, že otroci nie sú ľudia a je potom správne, aby bolo s nimi naložené ako so zvieratami.
Dohodnime sa, že človek je človekom až po narodení...a preto zabíjať nenarodené deti bude správne a legálne.
Dohodnime sa, že homosexualita je orientácia, Slovania a Židia sú podradné rasy, dohodnime sa, že ktokoľvek nie je hodný života, že marihuana nie je droga a alkohol je voda...
Spravodlivosť vyžaduje, aby po vine nasledoval trest a nevinný bol prepustený.
Liberálna demokracia je forma dohody aj v prípade viny a trestu.
V židovskej lúze kričiacej "ukrižuj ho!" by ateisti mali vidieť svoj predobraz.

Za zabitie sa považuje všetko, čo násilne zastaví tlkot srdca. Naštuduj si, kedy dochádza pro zrodení k prvým kontrakciam srdca.

Elemír, nesúhlasím. Keby som mal prijať Tvoju definíciu, potom by by podrezanie človeka s mechanickou pumpou namiesto srdca (alebo obehovým čerpadlom) nebola vražda.
Smrť sa nedefinuje na základe tlkotu srdca. Srdce je dnes totiž nahraditeľné.
Z toho vyplýva, že zabitím je aj zničenie počatého života.

Zachádzaš do absurdít, samozrejme, že je rozhodujúce, že smrť je neprekrvený mozog, ale to som nepočítal, že až takto zájdeš. Lenže v prípade embrya, ak začne tlkot srdca, nezačína sa vedomá činnosť mozgu, u človeka to záleží od toho, akú úroveň považujeme za vedomú činnosť. Môže to byť od pol roka do dospelosti. Ak teda ponecháme rôzne výnimky na Áre, potom tlkot srdca zabezpečuje život a zastavenie srdca je , teraz myslím v embryju, ukončenie života embrya. No a ukončenie života si označ výrazom akým chceš.

To by znamenalo, že o ukončení života embrya je možné hovoriť až od tretieho týždňa. Dovtedy to nie je štádium vývoja človeka? Ale je. Zabitie je úmyselné cieľavedomé ukončenie vývoja človeka prebiehajúceho jednotlivými fázami v ktorejkovek z nich, od počatia až po prirodzenú smrť v najneskoršej etape života človeka - starobe.

👍: Slušný človek

Nemôžeš o týchto veciach hovoriť bez toho, že by si obišiel úlohu satana na tejto zemeguli, teda v jeho kniežatstve, lebo ak neuznávate satana, potom vám neostane nič iné iba zožrať jeho lži, ktorými vás oklamal a tým sa dopúšťaťte jednostranného pohľadu na vec. Jednoducho došlo k manipulácii davu. Deň pred tým bol iný dav, ktorý ho doviedol do Jeruzalema možnoi s väčšou pompou, ako tam prišli vtedajší vládcovia vrátane piláta. Pilátova spravodlivosť bola v tom, miešať krv zločinca s krvou obetí. To znamená, že ak niekto niekoho zabil, tak ne mieste kede bola krv obetí, musela byť aj krv vraha. Ačlovek s takouto spraVODLIVOSťOU VYHLáSIL NIEKOľKORáT DAVU, žE NE ňOM NEVIDí VINU. Ale umytie rúk hoo pred nebom aj tak neospravedlnilo, lebo mu Ježiš hovorí: Väčšiu vinu ma ten, čo mi ťa vydal ! teda časť viny si predsa len bude musieť zodpovedať. To vyčínanie davu muselo byť hrizné, ak aj jeho manželka na Pilíta doliehala, aby s tým nemal nič spoločné.

👍: Slušný človek

Niekedy mám dojem, že Pilát mal pri tom súde väčší strach ako Ježiš-

👍: Slušný človek