Poslali bankárov do chládku

Stát v tichosti zbankrotoval, aniž by o tom psala média. Situace na Islandu byla pozorována politiky, jako je Merkelová, Sarkozy, Cameron, Zapatero, Berlusconi a další.


Existují spekulace o tom, že tato situace byla vyhodnocena jako nebezpečná pro jejich už tak finančně vratký systém. Bojkot informací o Islandu byl údajně striktně dodržován tisíci novináři v rámci veškerého korporátního tisku, rozhlasu a televize.

Zatímco se Evropské státy ocitají ve finanční a dluhové krizi, existuje země, která se z finanční krize dostala po svém. Tou zemí je právě Island.

Vznik finanční krize na Islandu

Finanční (dluhová krize), která vznikla na Islandu, měla stejný průběh jako finanční krize, které vznikly v jiných státech. I zde banky prosazovaly otevřenou úvěrovou politiku a obyvatelé Islandu se dostávali čím dál více do dluhů, až je nakonec nebyli schopni splácet.

Ještě před rokem 2008, než začala finanční krize na Islandu, se v této zemi jako na běžícím páse stavěly nové kanceláře, bytové domy a komerční centra. Z letiště odlétaly soukromé tryskáče a po ulicích jezdila nejnovější terénní auta. OSN vyhlásila tento stát jako nejlepší místo k životu a Islanďané zažívali výhody jedné z nejsilnějších kupních sil na světě. Země každým rokem zaznamenala pětiprocentní růst HDP. Nezaměstnanost byla 1,9%.

To se však začátkem roku 2008 změnilo. V zemi začala růst inflace, ceny nemovitostí se propadaly a Island vstoupil do recese. Nezaměstnanost se začátkem ledna zvedla z původních 1,9% na 7%.

Na konci roku 2008 Island začal finančně krachovat a převzal pod kontrolu tři největší banky v zemi (Landsbanki, Glitnir, Kaupthing). Začaly vzrůstat nepokoje a demonstrace. Islandu musely poskytnout finanční pomoc Mezinárodní měnový Fond, skandinávské země a Japonsko ve výši šest miliard dolarů.

Typickým příkladem člověka zasaženého krizí na Islandu je pětadvacetiletá Adur Elin Sigurdardottirová, která před rokem 2008 žila "islandský sen". Jak sama uvádí: "Se svým přítelem jsem si pořídila dům a dvě auta. Dnes žiji s matkou, mám tři práce, a přesto své dluhy nestíhám splácet," citoval ji server CNN.

Islanďané odmítli zaplatit dluhy bank

Ve světě bylo běžné, že státy převzaly dluhy za banky, koneckonců jim to nařizuje mezinárodní dohoda, která říká, že státy ručí za vklady klientů uložené v bankách. Britská a holandská vláda chtěla po Islandu, aby garantoval navrácení vkladů holandským a britským klientům zkrachovalé banky Icesave. Islandský premiér Geir Haarde prohlásil: "Akceptujeme rozhodnutí EU vyplatit vklady klientů Icesave."

Ihned poté ale na Islandu proti tomuto opatření proběhla řada demonstrací a byla podána petice s 56 000 podpisy (čtvrtina islandských voličů), která se stavěla proti jakémukoliv převedení dluhů bank na obyčejné obyvatele Islandu. Díky sílicímu nátlaku veřejnosti nezbylo islandské vládě nic jiného, než uspořádat referendum, ve kterém Islanďané rozhodovali, jestli má Island zaplatit šest miliard dolarů za zkrachovalé vklady holandským a britským klientům banky Icesave. Islanďané začátkem roku 2010 rozhodli v referendu (93% většina), že si nepřejí platit dluhy soukromých institucí.

Tím se rozhořela ostrá diplomatická roztržka. Británie dokonce zařadila Island na seznam oficiálních nepřátel státu za to, že nedodržuje mezinárodní dohody. Tímto krokem se do potíží dostalo 123 britských a 22 holandských veřejných institucí. Tím, že Island odmítl zaplatit závazky, de facto vyhlásil státní bankrot.

Velké Británii a Holandsku nezbylo nic jiného, než zaplatit svým občanům zkrachovalé vklady ze svých státních rozpočtů, nicméně právní tíha na zaplacení tohoto dluhu stále leží na Islandu.

Vstup do EU

Islandská vláda oficiálně požádala 27. července 2009 o vstup země do EU. Jen o něco více než týden poté, co Island předal přihlášku do EU, se ukázalo, že občané země si nejsou touto ztrátou části své nezávislosti vůbec jistí. Navíc Velká Británie a Holandsko na reakci odmítnutí islandské vlády zaplatit britským a holandským klientům ztracené vklady banky Icesave pohrozily Islandu, že zamítnou jeho vstup do EU.


Obrat nastal v polovině června roku 2010, kdy se hlavy států EU dohodly, že budou jednat o vstupu Islandu do Evropské Unie. Britský ministr William Hague oznámil, že nemá nic proti tomu, zahájit na toto téma rozhovor, ale jak sám uvedl: "Island si ovšem musí být vědom, jaké má právní a finanční závazky" nebo jak řekl nizozemský diplomat, který si nepřál být jmenován, agentuře Reuters: "Hlavním bodem vstupních rozhovorů bude vyřešení stávajících závazků (Islandu)." Velká Británie a Nizozemsko podmínily vstup Islandu do Evropské Unie splacením pěti miliard dolarů.

Islanďané nechali soudit viníky krize

V dubnu 2010 poslala nově postavená vláda po předčasných volbách bývalého premiéra Geira Haardeho, šéfa centrální Islandské banky Davida Oddssona, a několik dalších politických a ekonomických představitelů kvůli pochybení z nedbalosti k soudu.

Podle vyšetřovatelů se hlavní tři islandské banky v poměru k malé státní ekonomice Islandu příliš rozrostly, čemuž prý měla vláda včas zabránit. Haardeho kabinet ale podle vyšetřovatelů neměl odvahu ani moc rozumně omezit finanční systém. Islandská policie také zatkla dva bývalé šéfy zkrachovalé banky kvůli podezření z podvodů na finančním trhu - Sigurjóna Arnasona, exšéfa Landsbanki, a Ivara Gudjonssona, jejího někdejšího investičního ředitele. Ve světě je to poprvé, kdy byl někdo souzen za způsobení finanční krize.

Druhé referendum o odškodnění zahraničních klientů bank

V prvním referendu Islanďané rozhodli, že nechtějí doplácet za marnotratnost některých bank a zaplatit zkrachovalé vklady britským a holandským klientům těchto bank. Představitelé Velké Británie a Holandska začátkem roku 2011 tlačili na islandského prezidenta Ólafura Grimmsona, aby podepsal dohodu, ve které bylo psáno, že Island uhradí pět miliard dolarů holandským a britským klientům zkrachovalých bank. Grimmson to podruhé odmítl, ale přislíbil, že uskuteční druhé referendům na toto téma.

Islanďané hlasovali podruhé v otázce zaplacení dluhu ve výši 5 mld. dolarů Velké Británii a Holandsku. Výsledek referenda, který byl zveřejněn 6. 4. 2011, dal Velké Británii a Holandsku konečný verdikt, že Islanďané dluhy bank platit nebudou.

Vše tomu dává za své názor samotných Islanďanů, kteří představují smýšlení většinové populace: "Se mnou ten dluh nemá nic společného," vysvětlil tesař Jón Bergson svůj postoj proti placení dluhu. "Nevím, proč bych měl platit dluhy za darebáky, kteří si pořád žijí v luxusu," přisadil si pro změnu 63letý operní pěvec Kristián Johnson.

Island dnes

Nyní se Island začíná ekonomicky vzpamatovávat. Po letech strmého růstu inflace (2008: 12,4%, 2009: 12,1%), se podařilo v následujících letech inflaci stáhnout na únosných 5,4%, resp. 5,3% v letech 2010-11. V roce 2011 dokonce Island zaznamenal hospodářský růst 2,5% HDP a nezaměstnanost se snížila na 6,7%.

Tím, že Island rozhodl nezaplatit dluhy způsobené bankami, nemusel zvyšovat daně a podnikat tvrdá úsporná opatření, aby tento dluh zaplatil, jako to bylo v případě Řecka. Stát v tichosti zbankrotoval, aniž by o tom psala média. Situace na Islandu byla pozorována politiky, jako je Merkelová, Sarkozy, Cameron, Zapatero, Berlusconi a další. Tato situace byla vyhodnocena jako nebezpečná pro jejich už tak finančně vratký systém. Bojkot informací o Islandu byl striktně dodržován tisíci novináři v rámci veškerého korporátního tisku, rozhlasu a televize.

Názory odborníků na bankrot Islandu

Nositel Nobelovy ceny za ekonomii Joe Stiglitz uvádí: "To, co udělal Island, je správně. Bylo by špatně zatěžovat budoucí generace chybami finančního systému."

Nositel Nobelovy ceny za ekonomii Paul Krugman píše: "To, co nám předvedlo zotavení Islandu, ... nech věřitele soukromých bank zdivočet, a vyžereš si ztráty ty. Tam, kde všichni vykupovali bankéře a nutili veřejnost platit cenu za krizi, nechal Island banky zkrachovat a ve skutečnosti ještě rozšířil svou sociální záchrannou síť."

odkaz

Na Cypre si EU zaumienila, ze zdani sukromne ucty. Vyhovorka znie, ze je to kvoli bohacom, ktori tam maju ulozene svoje peniaze. Hlupak sa toho chyti a povie si "ako dobre", no neuvedomi si, ze drviva vacsina tych uctov su bezne ucty beznych ludi, ktori maju bez tak malo a nemaju nic spolocne so zadlzovanim krajiny.
V europe sa zacalo pretlacat pravo kolektivnej viny, ale faktom je, ze 99 percent populacie vinna jednoducho nieje, ani nevedeli, co sa deje.. o to sa uz postarali dezinformacie medii, pseudopolitikov a pseudoexpertov.
Mame tu docinenia s najvacsou lupezou ludskej historie, taketo kvanta majetkov a to globalne sa neuzurpovali ani v tych najstrasnejsich vojnach naseho druhu. Dnes to ide aj bez boja, ale obeti je o to viac,.

keď chce daňový raj pomoc 10 miliárd..nech nazbiera aspoň 5 miliárd €...
odkaz

Linda, pochop, ze tieto veci idu uplne mimo beznych ludi.
Preco maju ludia platit za rozmar bohatych? Toto ti z toho naozaj vychadza?
To nieje Cypersky lud, ktory ma nejake vyhody, to su jednotlivci a mnohi ani len nepochadzaju z Cypru.
A tiez, kto ziada 10 miliard? Cypersky lud? Mysli znova. Tato demokracia nieje ani omylom demokraciou, ked si niekto bez tvojho suhlasu poziciava miliardy na TVOJE triko a u nas to nieje nijako inak. A ked to nema ako splatit, tak ma predsa pod sebou narod, ktoremu to hodi na ramena.
ONI maju za ulohu ta presviedcat, ze je to pre tvoje dobro. Nehraj ich hru, premyslaj vlastnou hlavou.

ale no He, sa snažím pochopiť všetko..len mi to ide pomaly a ťažko
aj bežní ľudia tam buď pracovali..alebo podnikali, tak predsa len z toho raja aspoň božskú manu mali...
aký mi to raj..keď potrebujú pomoc?..nech je koniec všetkým rajom v Európe, však už aj švajčiarske banky prestali mlčať...
vieš koľko peňazí ostalo by v každom štáte..aj na Slovensku

Dnes to bude nejaká syntetika , mannu lížu len vyvolení

No kolko? Kolko by ostalo penazi na slovensku?
To ma zaujima. Stale nieje jasne, ze vacsina zisku zo slovesnka putuje do zahranicia uz len z toho jednoducheho dovodu, ze slovensko nema uz takmer nic vlastne? To, co sa tu vyprodukuje ako zisk ide vo vacsinovej miere von, ostavaju tu uz len almuzny, ktorym omylom ludia vravia "platy". Ale prostriedky pre dalsi rozvoj a udrziavanie krajiny idu rovno von.
A aky raj? Pouzivas retoriku medii. Cyprus nieje ziadny raj. Tie banky su sukromne, takze to netreba spajat s Cyprom ako takym. Ale je dobre pre cudzopasnikov tuto retoriku stale opakovat, aby si na nu ludia zvykli a osvojili.

koľko?..to ti ani odhadom nedokážem povedať..nemusíš celý odkaz čítať..stačí od časti...Korupciou ku kríze..nuž ale tým ti nič nového nepoviem...
ale ani ty He, mi nehovor, že legislatívu na Cypre tvoria a schvaľujú BANKY...
odkaz

keď už vetrať, tak vetrať aj Grécko...
18 Grékov, ktorí sú nezamestnaní..previedli viac ako milión € do zahraničia..hlavne, že my sme v eurovale!
odkaz

To je v poriadku Linda, ano korupcia je kamen urazu, ale kto ju cini? Dla mna je zodpovedny ako politik, ktory uplatok prijima, tak aj bankar, ktory uplatok ponuka a dava.
Kde tam figuruje obcan, ktory to ma nakoniec zaplatit??
Nesustred sa na tych bohatych, sustred sa na to, ze to okrem tych par zbohatlikov, ktorym az tak moc neubudne bude potrestany cely narod, ktory s tymi vecami nema nic spolocne,.
To je ta tragedia.. nie, ze budu zdaneni bohaci, to je OK a v najlepsom poriadku, ale im to NEUBLIZI, ovsem nespravodlive zdanenie aj ostatneho naroda to ludom ublizi.....nevraviac o tom, ze je to nespravodlive, takto ostatnu zlodeji opat nepotrestani a ich zverstva opat zaplatia bezni nevinni ludia.

už ani neviem, či ti mám He, odpovedať..kam šlápnem, tam miznem..snáď len toľko..chýbal si mi..nemala som s kým politizovať.

To je na tebe Lindus 🙂 Ale pis, lebo ved o to tu ide, ci?
Ja s tebou nemusim vo vsetkom suhlasit, ale niekto iny, kto to cita moze.. Nejde ani o prispevky, ale o celu diskusiu v ktorej sa da prepracovat k novym pohladom na zalezitost

👍: Linda

a ja nist,nemiznem a pritom nikoho neobohacujem

A ako to vies salbea?
Tiez davas len na nazory tunajsich diskuterov? To je ale podla mna chyba.

a co ja viem,ja nedavam na nic a na nikoho..ja si tu len pismenkujem co ma akurat napadne
chapes to ?

a faaakt
tomu sa hovori,ze nediskutujem

Jasne, ze to chapem, ale potom nechapem ten tvoj prispevok predtym

netreba chapat,iba pis

potom ti nezmiznu prispevky

He-Man - asi si nezaregistrovl moju tému o Islande , nolen ti poviem , že v podstate sa zhodujeme. Masmédia robia špinavú protispoločenskú službu kapitálu , čo však nie je žiaden zločin podľa hesla "koho chlieb ješ......" Island je naozaj laboratoriom , kde prebiehajú pokusy v tichosti , dobre tlmené pred zrakom ostatnej Európy. No ukazuje sa , že ani ten bojkot nemá zhubný účinok na skromný pracovitý a odhodlaný národ. Sugerovanie kolektivnej viny je bežná metóda kapitálu , ktorý robí z občanov lotrov , lenivcov , vrahov..... a nakoniec sa občan má aj za čo hanbiť. Táto metóda zastierania podstaty je dávno známa. No ostane faktom , že v dobe keď na Slovensku bolo 5 vrážd ročne , dnes je to 30 násobok. Čo sa stalo? Že by demokracia , alebo viac zbožnosti?

Dobre rano havran, maju to nesmierne prespekulovane. Presvedcit cloveka, ze si je sam zodpovedny za trpky osud aj ked on sam nenesie ziadnu vinu, nemal ziadnu moznost sam za seba rozhodnut.. je najucinnejsia forma vykoristovania.
!Privatizacia ziskov a socializacia strat!, to je doslovne motto dnesneho politickoekonomickeho aparatu. Najsmutnejsie na tom je, ze vacsinovy bezny lud si to vobec nechce pripustit. Niesme pripraveni na demokraciu, nemame na to, tu treba riadneho diktatora..

Musíš si uvedomiť, že štát ako taký je už z princípu amorálny a nikdy dobrý nebude; vždy bude zneužívať svoju moc. Preto jediným riešením je zrušiť štát. A to sa "zdola" dá dosiahnuť len tým, že nebudeme platiť dane, odvody a ostatné "výpalné". Inak si môžeme za to, čo nám štát spraví, sami, pretože ho platíme. To je podobné ako keby si si zaplatil sebevraha a potom sa čudoval, že si mŕtvy.

Uz to tak vyzera.

Na druhej strane musím uviesť aj argument proti voľnému trhu sily, a to ten, že bezpečnostná agentúra na svojom trhu bude mať vždy zálusk na to zo seba spraviť monopol:

Argument proti bezpečnostným agentúram.

A: Samozrejme, súčasne bude likvidovať konkurenciu "z bezpečnostných dôvodov" a nedovolí svojim zákazníkom rozviazať zmluvu. Píšem to preto, lebo k tomuto bežne dochádzalo, takže teoretické zdôvodnenie môže byť síce príjemné, ale faktom sa vyhnúť nedá.

Q: Uveď historické udalosti, pri ktorých k tomu dochádzalo.

A: Pozri si napríklad históriu Aténskeho námorného spolku, ktorý vznikol ako dobrovoľné združenie gréckych mestských štátov. Následne - keď už nebezpečenstvo pominulo a niektoré mestské štáty chceli zo spolku vystúpiť, boli napadnuté samotnými Aténami. Takže bezpečnostná agentúra nedovolila rozviazať zákazníkom zmluvu. Preto sa mnohí pridali na stranu Sparty počas peloponézskej vojny, čo bola vlastne vojnou dvoch rovnako silných bezpečnostných agentúr v prostredí anarchie.
Sparta takisto fungovala veľmi zaujímavo: poskytovala "ochranu" všetkým priľahlým územiam, čiže museli jej odovzdávať povinné platby.

Zhrnutie: pokiaľ ľudia budú mať mindset zneužívania sily, tak sa každá bezpečnostná agentúra zvrhne.

He-Man - máš pravdu a musím s tebou súhlasiť. Škoda , že takých "He-manov" nie je viac. Je mi veľmi smutno , keď vidím , ako sa zdevastovalo vnímanie napr. na Slovensku. Spoločnosť je atomizovaná , kléru a kapitálu sa podarilo rozdrobiť spoločnosť a ženú ovečky presne tam kde ich chcú mať. Teší ma však , že sa nájdu ľudia schopní reálneho vnímania javov okolo seba.

Tých bankárov by popráve mohlo byť aj viac , treba pripísať zopár núl

i ked sa budeme vyhovárať na štát kolko chceme...ale my - spoločnosť robíme predovšetkým chyby. Môžeme si rozhodne za to sami..Deje sa len to, čo dovolíme.

Ked sa taketo nieco stane, tak nielen bankarov treba ponapravat, ale hlavne politikov. A naozaj drasticky.
Specialne by mal byt zakon na nezvladnutie vladnutia zacoby prinasalo tvrde tresty. Minimum desat rokov basy, kedze ich skutky maju dopad na milinoy ludi, tak aj trest za chybu by mal byt tvrdsi. Poprípade popravy .
Ved kvoli nim sa obesi x ludi, kedze svojimi nepsravnymi rozhodnutiami ich privedu do zivotnej mizerii.
Kto by potom uz len chcel byt politikom?