Láska a sobectví

Každoročně o Valentýnu je páchán určitý filozofický zločin. Ve skutečnosti je páchán průběžně po celý rok, ale tento svátek zhoubnost tohoto zločinu zvětšuje. Je jím propagace široce rozšířené lži: myšlenky, že láska je nesobecká.

Láska, jak jsme opakovně poučováni, je založena na sebeobětování. Býváme napomínáni, že láska založená na vlastním sebezájmu je laciná a nízká. Říká se, že skutečná láska je altruistická. Ale je tomu skutečně tak?

Představte si valentýnské přání, které by bralo tyto názory vážně. Představte si, že dostanete valentýnku s následujícím textem: „Nemám žádné potěšení z toho, že jsi. Nijak osobně neprožívám to, jak vypadáš, jak se oblékáš, pohybuješ, jak myslíš a jak jednáš. Z našeho vztahu nemám žádný osobní prospěch. Neuspokojuješ žádné z mých sexuálních, citových ani intelektuálních potřeb. Jsi případ pro charitu. Zůstávám s tebou jen z lítosti. S láskou XXX.“

Není třeba dodávat, že by vás asi rozhořčilo nebýt milován pro nic pozitivního, co můžete svému partnerovi nabídnout, nýbrž proto, co vám – jako všem příjemcům charity – chybí. Nicméně právě takové perverzní pojetí lásky vyplývá z přesvědčení, že láska je výrazem sebeobětování.

Opravdová láska je přesným opakem. Je tím nejsobečtějším možným prožitkem, ve skutečném smyslu tohoto slova. Obohacuje váš život způsobem, který nevyžaduje žádnou oběť od ostatních ani vaši oběť jim.

Milovat někoho je sobecké, protože to znamená, že si ceníte jedné konkrétní osoby, že on nebo ona dělají váš život lepším, že on nebo ona jsou intenzívním zdrojem radosti – pro vás. „Nezištná“ láska je pojmovým rozporem. Člověk nemůže být lhostejný k tomu, čeho si cení. Čas, úsilí a peníze, které vynakládáte ve prospěch toho, koho milujete, nejsou obětí. To, co děláte pro jeho nebo pro její štěstí, je zásadním způsobem důležité pro vás. Takové jednání by bylo obětí, kdyby směřovalo ve prospěch neznámé osoby nebo nepřítele. Ti, kteří říkají, že láska vyžaduje sebezapření, chovají fantastickou představu, že je vám osobně lhostejné, zda ten, koho milujete, je zdravý nebo nemocný, zda cítí radost či bolest, zda je živý či mrtvý.

Neustále se nám opakuje, že bychom měli „milovat každého jako svého bratra.“ Tento pohled je obhajován učiteli základních škol, kteří odmítají hodnotit ostatní a říkají svým žákům, že kdokoli přinese valentýnku jednomu, musí ji přinést i všem ostatním. Stejné pojetí vidíme v úděsném prohlášení „nenáviďte hřích, ale milujte hříšníky,“ podle kterého bychom měli nenávidět koncentrační tábory, ale přesto poslat Hitlerovi krabici čokolády. Většina lidí by souhlasila s tím, že milovat se s osobou, kterou člověk pohrdá, je pokleslé. A přesto, když jde o lásku, považují lidé stejnou myšlenku za vznešenou.

Láska je příliš cenná, než aby se nabízela komukoli, bez rozdílu. Právě a především z oblasti lásky bychom rovnostářství měli vypudit. Láska představuje povznášející směnu – duchovní směnu – mezi dvěma lidmi, za účelem oboustranného obohacení.

Milujete někoho, protože on nebo ona je hodnotou – sobeckou hodnotou pro vás, podle vašich vlastních měřítek – a stejně tak jste i vy hodnotou pro něj nebo pro ni.

A naopak ono pojetí – že láska by měla být dávána bezpodmínečně, že vy si ji nezasloužíte o nic víc, než kdejaký pobuda, pojetí, že láska není odpovědí na nic konkrétního ve vás, že je bez příčiny – představuje to nejhanebnější chápání tohoto vznešeného prožitku.

Z pravé povahy lásky vyplývají určité nároky na ty, kteří ji chtějí prožívat. Musíte považovat sami sebe za osobu hodnou lásky. Ti, kteří čekají, že budou milováni ne proto, že nabízejí nějakou kladnou hodnotu, ale proto, že jim tyto hodnoty chybí – například ti, kteří vyžadují od ostatních lásku jako altruistickou povinnost – jsou parazité. Ten, kdo říká: „miluj mě, protože tě potřebuji,“ hledá nezaslouženou duševní hodnotu – stejným způsobem jako zloděj hledá nezasloužené bohatství. Citujme známou větu z románu Zdroj: „K tomu, abych mohl říci ‚já tě miluji,‘ musí člověk nejprve vědět, jak říct ‚já.‘“

Valentýn – s barevnými přáníčky, čokoládami a hedvábným spodním prádlem – dává materiální podobu této duševní hodnotě. Je to chvíle, kdy se můžete zastavit, odhodit stranou všední starosti a oslavovat ten sobecký prožitek, že jste hodni něčí lásky a našli jste někoho, kdo je hoden té vaší.

👍: Scarlet666

ale pre kristove rany, ako vravi biblia: preco hanit hrusku , ze nerodi figy?...preco hanit valentin , ze nie je prejavol laska ked aj sam si vravi "den zalubenych" ... a zalubenost nie je ekvivalent k laske....

nie len sa povazovat za osobu hodnu lasky, ale mat aj co ponuknut. je x ludi co by chceli vztah - lasku ale nemaju co ponuknut. kto to ma milovat ?

Veď to. Ja napr. nemám čo ponúknuť, a viem o tom, a preto vzťah nehľadám, lebo je pod moju úroveň hrať za pijavicu.

ty si sa nejak rychlo odpisal

Ja viem iba dobre rozprávať. Inak to za veľa nestojí a nie je to prehnaná skromnosť. Ale aspoň sa nenudím a pracujem.

tak nemaju Event. zaujemkyne za cim banovat.

bullshit. Co chces ponuknut v mene lasky? Vyzor? Majetok? ***e ti?!!!!!
To su atributy, ktore prave lasku popieraju. Ak si cnostny, cize dobry clovek, mas co ponuknut a je to podstatne viac, ako vyzor, ci majetok. Nenechaj si z***at rozum chorou spolocnostou.

No... kdesi som počul, že je to cnosť, ktorá vzbudzuje lásku. Ale overené to nemám, iba tomu +- verím. A zaťahovať do biedy nejaké nič netušiace dievča tiež nie je celkom fér. Väčšina žien si dnes cnosť nevolí, rovnako ako väčšina mužov. Potom pre mužov nastupuje vzhľad a pre ženy peniaze + vzhľad. To je ale zas len odhad. Ja to riešim tak, že tieto veci neriešim a nebudem ich v tomto živote seriózne riešiť.

Tak spon vidis, ze v sucasnom svete je laska len slovo. A preto je to taka bieda, nech mame aj vsakovake vecicky. Ale pohoda, ako vravis, pozorovat a mudriet je tiez forma zmysluplnej existencie.

Valentin nema nic spolocne s laskou.. Cize drist.

👍: dorota

Skús sa nad tým zamyslieť v širšom kontexte.

1
do lasky sebectvo nepatri,
ego i malicko v láske ma kazdy

nema, laska je nad egom.

Egoizmus - privlastnit si, co mi nepatri

podla mna je laska nejak nastrelena do naturalneho vyberu na udrzanie potomstva. na chlapoch vidim ze im nestaci 1zena 3 deti... 4 zeny... aleboa atilla 300...
taky vztah so silnym putom... som cital o jedinom niekde v amerike... ze zili spolu cely zivot a zena si ho dala do mrazaku a si pusta v noci na cd jeho chrapanie... to uz je legendarne...

Láska je sebecká vtedy ,keď sa jej neprispôsobíte a chcete ju mať takú, akú ju chcete mať ..

sebec myslí vždy na seba a len na seba, ..čiže partner ak miluje bezhlavo osobu v tvare sebca, čo v láske ošiali nevníma,.. sa stáva obeťou vzťahového manipulátora...a po čase to už nebude o šťastí..

veľmi dôležité vo vzťahu je vzájomná úcta, tolerancia a pochopenie,..samozrejme tá láska je základ/ ..a partneri aby boli tzv. najlepší priatelia ktorí si intelektuálne výborne rozumejú, ..taký vzťah vydrží až do smrti..

Valentin nie je o láske v pravom slova zmysel, ale zmysel spociva potesit toho druheho, /druhých..urobit radost...ukazat ludske pozit. emocie..odhliadnuc od zalubenia..
aj my sa v práci obdaruvavame...ved to je mile..

Presne.Valentín nie je len o frajeroch a frajerkách.

a k láske.. sebectvo lasku rozbija..

ak budes drzat slucku "zo sebeckosti" tomu druhemu, tak ho zaskrtis...

No ono niektorí by si to zaslúžili.A nerobila by som to zo sebeckosti,ale ako službu iným ženám.

noo, ho som myslela toho druheho 🙂 neslo o muza..i ked oni by si to zasluzili mozno viac :D

Tak ja som hetero,tak som to brala ako že chlapa,ale jasne,že nie všetkých.
Alebo si to myslela,vo všeobecnosti?
Tak to si myslím,že nerobím.Teda dúfam,že nie.

tyhle dve slová nejdú dohromady! V láske neexistuje sebectvo.