Jedno z riešení

Peníze slouží jako prostředek ke směně zboží a služeb, aby nebylo nutné vyměňovat zboží za zboží. To by bylo v praxi nemožné. Proto stát vytiskl peníze a je jedinou institucí, která toto může dělat. Pokud si vytiskne peníze občan, tak je to trestný čin, protože si přivlastní za kus vytištěného papíru něčí práci. Trestní zákon na to má řešení v podobě § 140, kde takového občana potrestá odnětím svobody na 5-10 let a na 10-15 let, pokud je členem organizované skupiny, nebo způsobil velikou škodu. Je to správné a chrání to občany tohoto státu. Nyní se ale podívejme na jiný případ. Pokud je nedostatek peněz na trhu, tak státní tiskárna, vytiskne další peníze a dá je do oběhu. Jenže stát toto nedělá. Pokud je málo peněz na trhu, tak si je půjčí od zahraniční firmy, která je natiskla. Ty bankovky mají hodnotu jen toho papíru a tiskařské barvy. Potom té firmě za půjčení peněz platí úroky z peněz vybíraných na daních občanů. Tím celý stát uvádí do chudoby. Současný státní dluh je zobrazen na této stránce: bestpage.cz  Bylo by dobré ho zaplatit a proto bych navrhoval nakoupit dost bankovního papíru a barvy a vytisknout bankovky a vše uhradit věřiteli a vyměnit tak papír za papír. Toto je příčina stálého zdražování a upadání celého státu do chudoby. Je třeba to zastavit a na Islandě vám ukázali, že je to velice snadno možné. Tak co? Budete jen nadávat, že je vše stále dražší a dražší, nebo něco uděláte, aby se to změnilo? Když to neuděláte, nebudete mít ani na důchod. Koukněte na zde uvedené stránky, jak ten dluh krásně nabíhá a z vaší peněženky to potom zaplatíte a nebo padnete do rukou okupantů.
tvina.sk 

Fínsko zahájilo prípravu na rozpad eurozóny
Finsko se připravuje na rozsáhlou měnovou krizi, která bude vyvolaná rozpadem eurozóny. Toto prohlásil ministr zahraničních věcí Finska Erkki Tuomioja, uvádí Daily Telegraph. Dle jeho slov, takový vývoj událostí není vítán žádnou z politických stran v zemi, ale stát musí byt připraven i na tento scénář.

Tuomioja dodal že, škody od rozpadu eurozóny budou znatelně větší, než náklady na zkrocení krize. Spolu s tím podotkl to, že krach eura vůbec nemusí znamenat rozpad unie.

Finsko od samého začátku dluhové krize demonstrovalo opatrnost ve věci poskytnutí pomoci členským státům eurozóny, které se ocitly v těžké finanční situaci. Též Finové potřebovali předložení záruk pro poskytnutí půjček Řecku a Španělsku.

Nehledě na to, je vláda pod stále silicím tlakem ze strany voličů. Euroskeptické strany dostávají stále více hlasů u voleb. Například nacionalistická strana “Skuteční Finové”, v minulých volbách nabrala 19% voličských hlasů. Dle slov lídra strany Timo Soiniho, jsou daňový poplatníci “rozčíleni” z pokusu o záchranu eurozóny za každou cenu.

Na druhé straně Tuomioja řekl, že by řeky nechal samostatně rozhodnout, zda chtějí zůstat v eurozóně nebo ne. “Nemůžeme je vyhánět silou. Mužem jen zastavit finanční pomoc a oni tak budou muset vyhlásit bankrot. Jen na základě toho můžeme vidět, zda to povede k výstupu Řecka z eurozóny.” – dodal Tuomioja .

Ve stejnou dobu ministr Finska pro eurointegracii Alex Stubb odmítl tvrzení Tuomioji. Zdůraznil, že se země bude snažit udělat maximum pro udržení eura. Uvádí AFP. “Nesmíme si hrát s ohněm. Tím bychom mohly připustit, že by došlo k rozpadu eurozóny.” – řekl Stubb.

Evropská dluhová krize, začala v roce 2010 v Řecku a postupně zachvátila celou řadu zemí eurozóny. Kvůli prudce vzrostlým sazbám dluhopisů byly tyto země donuceny spoléhat se na pomoc Bruselu, což se odrazilo na neochotě zemí – “sponzorů”, včetně Německa a Finska. O možném krachu eurozóny se zmiňovali významní průmyslníci, bankéři a politici EU i států mimo EU.

preložil: Daniil Lukianov
zverejnené na: Alternatívní pohled
zdroj: 3rm.info