hoď ma hore
Milí diskutujúci. Pri diskutovaní prosím: 1. nepridávaj témy pozostávajúce len z odkazov alebo jednoslovné témy / 2. nepridávaj uražlivé alebo vulgárne komentáre. Ak tieto pravidlá nedodržíš, tvoja téma pravdepodobne skončí v koši. Príjemné diskutovanie :)
none
ak chceš diskutovať, musíš sa registrovať. registrácia

tu sa nachádzaš : 

hlavná stránka  /  politika  /  téma

Dopady minimální mzdy na chudé

príspevkov
2
zobrazení
0
tému vytvoril(a) 28.1.2013 13:38
posledná zmena 29.1.2013 09:21
1
28.01.2013, 13:38
odkaz

Mezi širokou ve?ejností je minimální mzda chápána jako nástroj k potírání chudoby a zvyšování sociální rovnosti. Na p?íkladu Spojených stát? amerických bych rád ukázal, že pravda je p?esn? opa?ná: minimální mzda chudým lidem škodí. Nejprve shrnu její historii, poté uvedu teoretický argument, který následn? ilustruji na reálných datech.

V tzv. „Lochnerovém období“ v právních d?jinách Spojených stát?, které se datuje p?ibližn? 1897–1937, Nejvyšší soud USA pravideln? zamítal pokusy stát? uzákonit minimální mzdu, protože to shledával protiústavní, jelikož to „omezovalo svobodu zam?stnance ur?it si cenu své práce“. [1] Nejvyšší soud zpo?átku odolával i pokusu F. D. Roosevelta o zavedení celonárodní minimální mzdy, než kone?n? povolil a schválil Fair Labor Standards Act v roce 1938. V té dob? ?inila v dnešních hodnotách kolem $4 na hodinu a od té doby pohybuje od $3,5 v roce 1950 do $10 v roce 1968. Nyní federální minimální mzda ?iní $7,25 na hodinu. [2]

Každá zam?stnanecká smlouva je založena na tom, že zam?stnanec je ochotný danou práci p?ijmout za jakoukoliv cenu vyšší než x a zam?stnavatel je ochotný zam?stnance najmout za jakoukoliv cenu nižší než y. Pokud x je menší než y, pak zam?stnavatel m?že zam?stnance najmout za mzdu m mezi x a y [3]; taková smlouva se vyplatí ob?ma stranám. Jestliže se zavede hodinová minimální mzda M, která je v?tší než n?jaká mzda m, pak jsou dv? možnosti. Bu?to je M stále menší než y, pak po?ád existuje cena, za kterou by zam?stnavatel byl po?ád ochotný najmout zam?stnance. Výsledek tohoto p?ípadu by tedy bylo zvýšit mzdu zam?stnanci. Pokud je však M v?tší i než y, pak už se zam?stnavateli nevyplatí zam?stnance najmout. ?lov?k tedy nebude zam?stnaný a toto snížení nabídky práce zvýší mzdu zam?stnanc?m s vyššími mzdami.

Jaký efekt, pop?. jaké další efekty, v praxi p?eváží? Realita mluví jasn?: minimální mzda chudým lidem škodí. Chudobu totiž nesnižuje vyšší mzdy, ale p?edevším zam?stnanost. Pouze 16 % lidí pod hranicí chudoby m?lo práci na plný úvazek a 57 % nepracovalo v?bec. Mezi pracujícími lidmi je pouze 2,6 % chudých, mezi nepracujícími je to 19,9 %. [4] Statistiky ukazují, že 10% zvýšení minimální mzdy sníží zam?stnanost p?ibližn? o 1–2 % [5] [6], což m?že p?ipravit o práci mnoho stovek tisíc lidí. Není se ?emu divit: 3,8 milionu pracovník?, tedy celých 5,2 % pracovní síly, má mzdu rovnou nebo nižší, než je federální minimální mzda. [7] Jakékoliv zvýšení minimální mzdy vážn? riskuje, že tito lidé budou propušt?ni nebo nebudou zam?stnáni noví.

Taková situace m?že mít ni?ivé dlouhodobé d?sledky. Práce za minimální mzdu je totiž pro mnoho lidí „vstupní“ zam?stnání. Celou polovinu zam?stnaných za minimální mzdu tvo?í lidé ve v?ku 16–24 (v široké spole?nosti jsou zastoupeny v jedné p?tin?). [8] Lidem, kte?í pobírali minimální mzdu, roste plat kolem 10 % ro?n? a dv? t?etiny t?chto lidí vyd?lávají více než minimální mzdu po jednom roce své práce. [9] Lidé na míst? získají zkušenosti a školení od zam?stnavatele, takže se zvyšuje jejich produktivita, a proto i jejich mzda. Zákon o minimální mzd? brání chudým lidem a mladým lidem vstoupit na pracovní trh a tím je drží v notoricky známé tzv. „pasti chudoby“ (poverty trap). [10]

Minimální mzda ovšem kolikrát škodí i t?m mezním pracovník?m, kterým zvýší hodinovou sazbu. Pracovník má totiž pro zam?stnavatele klesající mezní užitek, a tak když se zvýší jeho hodinová mzda, zam?stnavateli se již nevyplatí ho najmout na tak dlouhou dobu. Výsledek tedy bude více práce na polovi?ní úvazky a obecn? mén? pracovních hodin než p?vodn?. Pracovník bude mít sice vyšší hodinovou mzdu, ale nebude moci vyd?lávat tak dlouho, jako d?ív, a rozhodn? o dost mén?, než by za tuto cenu byl ochotný. David Neumark, jeden z nejuznávan?jších odborník? na minimální mzdu, vypátral, že tento efekt je tak silný, že zvýšení minimální mzdy ve skute?nosti v pr?m?ru sníží plat nízkop?íjmových lidí. [11] Podniky ?asto na vyšší minimální mzdu také reagují snížením jiných výdaj?, nap?. omezením pracovních výcvik? nebo zhoršením pracovního prost?edí, pop?. hledají zp?soby, jak peníze získat zp?t, nap?. zpoplatn?ním (resp. zvýšením ceny) nápoj? nebo parkování. Výsledek je ješt? menší prosp?ch pro zam?stnance.

Ani u t?ch jednotlivc? na hranici minimální mzdy, kterým se její zavedení vyplatí, se nedá mluvit o pomáhání chudým. Mezi lidmi pobírajícími minimální mzdu je pouze 20,5 % oficiáln? chudých, v porovnání s celými 12,6 % obecn? ve spole?nosti. [12] U t?ch málo nízkop?íjmových lidí, kterým minimální mzda zvedne plat, jde p?edevším o lidi z nižší st?ední t?ídy, kte?í práv? vstoupili na pracovní trh a v budoucnosti mohou o?ekávat výrazné p?ilepšení. Skute?n? chudí lidé jsou bez práce a kv?li minimální mzd? bez ní pravd?podobn? z?stanou.

Minimální mzda má i n?které nep?ímé d?sledky na chudé. P?edevším zvyšuje náklady podnik?, což se promítne do vyšší ceny zboží, které si tito lidé kupují. Vyšší náklady také sníží zisky firem, takže se jich mén? udrží na trhu. Konzumenti tak p?ijdou o produkty, které by si jinak možná koupili, a také p?ijdou o práci lidé, kte?í by jinak byli zam?stnáni. Tento celkový pokles ekonomické aktivity m?že mít ve výsledku ješt? ni?iv?jší d?sledky, než jsou ty p?ímé.

Pro? tedy taková podpora pro minimální mzdu mezi širokou ve?ejností? Hlavním d?vodem je podle m? intelektuální chyba. Minimální mzda je typický p?íklad toho, jak ty nejlepší úmysly mohou mít necht?né, škodlivé d?sledky. Ekonomická teorie má ob?as neintuitivní poznatky: kdo by zpo?átku o?ekával, že zákon o vyšším platu chudých jim tyto platy sníží?

Druhým d?vodem podpory je, že jsou zájmové skupiny, nap?íklad odbory, kterým se minimální mzda vyplatí. Odbory ?asto sdružují lidi, jejichž práce je vhodným substitutem k práci levn?jších zam?stnanc?. Minimální mzda zkušeným a schopným odborá??m eliminuje konkurenci ve form? levných pracovník?, a tím zvyšuje poptávku po jejich práci. Zárove? odborá?i mají dostate?né mzdy na to, aby jim minimální mzda nesnížila zam?stnanost nebo odpracované hodiny: pouze 2,1 % pracovník? na minimální mzdu pat?í k odbor?m, v porovnání s 12 % mezi všemi zam?stnanci. [13] Studie Davida Neumarka potvrzuje, že zvýšení minimální mzdy vede k vyššímu platu a vyšší zam?stnanosti odborá??. [14] Tento efekt sice bývá velmi malý; rozhodn? dost malý na to, aby minimální mzda zvýšila pr?m?rný plat ve spole?nosti.

A zat?etí, minimální mzda je vnímána jako ochrana chudých lidí p?ed chamtivostí kapitalist?, proto její za?len?ní do politického programu na spole?nost dob?e p?sobí. Naopak hájení snížení ?i zrušení minimální mzdy je skoro politická sebevražda: na kandidáta je nahlíženo jako na lobbistu pro velké korporace, jako na ?lov?ka, který chce obohatit bohaté na úkor chudých. Je možné, že i odbory tomuto vlivu podléhají: hlásají minimální mzdu, protože cht?jí a pot?ebují, aby se lidem zdálo, že bojují za „práva“ zam?stnanc?.

Zákon o minimáln? mzd? není zákon o vyšších platech – takový zákon neexistuje. Je to zákon, který zamezuje vstup na pracovní trh t?m, které nikdo není ochotný najmout za více než stanovenou hodinovou sazbu. Toto zp?sobuje nezam?stnanost, která je v?tšinou ekvivalentní s chudobou a která se m?že pohybovat skute?n? v obrovských ?íslech, vzhledem k tomu, kolik lidí minimální mzdu pobírá. Minimální mzda také brání lidem v nabývání zkušeností prost?ednictvím práce a snižuje po?ty odpracovaných hodin zam?stnanc? proti jejich v?li. Její následky dále prostupují ekonomikou ve form? poklesu ekonomické aktivity, a i u t?ch, kterým mírn? p?ilepší – odbor?m – se nedá mluvit o potírání chudoby v pravém slova smyslu. S ohledem na teorii i fakta lze usoudit, že minimální mzda nemá p?íznivé d?sledky na spole?nost, a už v?bec ne na velmi chudé lidi.
none

najnovšie príspevky :

prevádzkuje diskusneforum.sk kontaktuj správcu diskusného fóra vytvoril dzI/O 2023 - 2024 veľkosť : 87 572 B vygenerované za : 0.189 s unikátne zobrazenia tém : 36 141 unikátne zobrazenia blogov : 537 táto stránka musí používať koláčiky, aby mohla fungovať...

možnosti

hlavná stránka nastavenia blogy todo

online účastníci :

hľadanie :

blog dňa :

odkaz Poviem to na príklade svojom 😉 Keď píšem, že SOM bol v "pekle", tak sa tým nemyslí, že SOM vycestoval na planétu plnú ohňa, kde pobehovali čertovia s rohmi a "Satanom" ako ich šéfom ...

citát dňa :

Úspešný muž je ten, ktorý zarobí viac, než stačí minúť jeho žena. Úspešná žena je tá, ktorá si takého muža dokáže nájsť.