Dôkazy, že katolícka cirkev sa drží Biblie, ale protestanti sa odklonili a nedržia sa Písma.

Výber z Balitmorského katechizmu: Abychom tedy objevili pravou církev Kristovu mezi mnohými sokyněmi činícími nároky, třeba nám pátrati:

1. která církev učí všem a úplně týmž naukám, jimž učili apoštolové, a

2. kteří duchovní mohou stopovati poslání své v nepřetržité čáře až k apoštolům.

Jediná církev katolická učí naukám, které jsou ve všech směrech totožný s naukami prvních hlasatelů evangelia. Následující tabulka podává několik příkladů, jak se odchýlily společnosti protestantské od prvotního učení křesťanského a jak věrně k nim lne církev katolická.

Církev apoštolská (biblická)

1. Spasitel dal Petru přednost před všemi ostatními apoštoly: „Tobě dám klíče království nebeského.” „Potvrzuj bratří svých.” „Pas beránky mé, pas ovce mé.”

Církev katolická

Církev katolická dává prvenství cti i pravomoci Petru a jeho nástupcům.

Církve protestantské

Všecky společnosti křesťanské prakticky popírají svrchovanost Petrovu nad ostatními apoštoly.

———————

Církev apoštolská (biblická)

Apoštolská církev tvrdila o sobě, že jest neomylná v učení. Proto mluví apoštolové s nepochybnou autoritou a slova jejich byla přijímaná ne jako lidské domněnky, ale jako božské pravdy. „Přijali jste od nás slovo Boží, přijali jste ne jako slovo lidské, ale (jakož v pravdě jest) slovo Boží.” „Vidělo se zajisté Duchu svatému i nám”, praví apoštolé shromáždění, „žádného více břemene na vás neskládati, kromě těchto věcí potřebných.”

„Ale bychom i my neb anděl z nebe kázal vám (něco jiného) mimo to, co jsme vám kázali, proklet buď.”

Církev katolická

Církev katolická jediná ze všech obcí, křesťanských přisvojuje si právo vy­konávati neomylnost ve svém učení. Její služebníci vždycky mluví s kazatelny jako ti, kteří mají autoritu a hodnověrný list poverovací. Věřící pak při­jímají s důvěrou to, čemu učí církev, ani jednou se netázajíc po její pravdomluvnosti.

Církve protestantské

Všecky církve protestantské zamítají právo neomylnosti. Popírají, že by měli kdy učitelé náboženství takový dar. Sluhové církve jejich nehlásají nauk autoritativních, ale hlásají domněnky jako projevy svého soukromého výkladu Písma. A nikdy se nevyžaduje od jejich posluchačů, aby jim věřili, ale očekává se, že si učiní sami své závěry z bible.

———————

Církev apoštolská (biblická)

3. Spasitel nařizuje a předpisuje pravidla o postu: „Ty pak když se postíš, pomaž hlavy své a tvář svou umyj, aby nebylo zjevné lidem, že se postíš… a Otec tvůj, který vidí v skrytě, od­platí tobě zjevně.” Sv. apoštolé se postili nežli udíleli posvátné svěcení: „Služby Páně konali a postili se.” „A když jim světili starší, modlili se s postem.”

Církev katolická

Církev předpisuje věřícím,aby se postili v ustanovené doby a zvláště v čtyřiceti-denním postu.

Katolický kněz vždy se postí, kdykoliv obětuje na oltáři. Přerušuje půst teprve po mši sv. Když světí biskupové na kněžství, vždycky se postí, rovněž tak i svěcenci.

Církve protestantské

Protestante ne­mají zákona, který by předpisoval půst ačkoliv mají posty ze soukromé pobožnosti. Pokoušejí se učiniti půst směšným jako věc nepovinnou ujímajíc ze zásluh Kristových. Ani svěcenci ani du­chovní, který je světí, se nepostí při takové příležitosti.

———————

Církev apoštolská (biblická)

Ženy vaše”, dí apoštol, „ve shromážděních ať mlčí. Neboť nedopouští se jim mluviti.,. Mrzká věc jest ženám mluviti ve shromáždění.

Církev katolická

Církev katolická nikdy nedopouští že­nám kázati v chrámu Páně. (Poznámka. Toto stále platí u tradičných katolíkov a vždy bude).

Církve protestantské

Ženy, zvláště v Americe, káží veřej­ně v metodistických a jiných kostelích s dovolením starších církevních.

———————

Církev apoštolská (biblická)

Sv. Petr a sv. Jan biřmovali nově pokřtěné v Samaře: „Vkládali na ně ruce a oni přijali Ducha svatého.”

Církev katolická

Každý biskup katolický, jakožto nástupce apoštolů, podobně vkládá ruce na osoby biřmované ve svátosti, v níž dostávají Ducha svatého.

Církve protestantské

Žádná společnost protestantu v Americe nekoná obřadu vzkládání rukou vyjma Episkopály; avšak ani tito neuznávají biřmování za svátost.

———————

Církev apoštolská (biblická)

Vykupitel náš a jeho apoštolové učili, že svátost oltářní obsahuje Tělo a Krev Kristovu. „Vezměte a jezte; toto jest tělo mé… Pijte z něho všichni, neboť toto jest krev má”. „Kalich dobrořečení, kterému dobrořečíme, zdali není společnost Krve Kristovy; a chléb, který lámeme, zdali není společnost Těla Pá­ně ?”

Církev katolická

Katolická církev učí s Pánem Ježíšem a jeho apoštoly, že velebná svátost oltářní obsahuje skutečné a opravdové Tělo a Krev Ježíše Krista pod způsobami chleba a vína.

Církve protestantské

Protestant, církve (vyjímaje snad ně­kolik ritualistů) odsuzují nauku o skutečné přítomnosti jakožto modlo-služebnou a říkají, že v přijímání přijímáme jen památku na Krista.

———————

Církev apoštolská (biblická)

Apoštolům dal Spasitel moc odpouštěti hříchy: „Kterémkoliv odpustíte hříchy, odpouštějí se jim, kterýmkoliv zadržíte, zadržený jsou”. „Bůh”, dí sv. Pavel, „dal nám služebnost smíře­ní.”

Církev katolická

Biskupové a kněží jakožto dědici předností apoštolských vyznávají, že konají služebnost smíření a odpouštějí hříchy jménem Kristovým.

Církve protestantské

Protestante na­opak tvrdí, že Bůh žádnému člověku nedal moci hříchy odpouštěti.

———————

Církev apoštolská (biblická)

O nemocných dává sv. Jakub toto poučení: „ Stuně-li kdo z nás, zavolej kněží církve, ať se modlí nad ním, mažíce ho olejem ve jménu Páně”.

Církev katolická

Jedna z nejobyčejnějších povinností katolického kněze jest mazati nemocné ve svátosti posledního pomazání. Stuně-li někdo z nás, pečuje o to, aby se zavolal kněz církevní, a ten aby ho pomazal ve jméno Páně.

Církve protestantské

U žádné společnosti protestantské nekoná se tento obřad pomazání ne­mocných, ačkoliv to apoštol nařídil.

———————

Církev apoštolská (biblická)

O manželství říká Spasitel: „Kdo by propustil manželku svou a jinou pojal, cizoloží proti ní. A jestliže by žena propustila muže svého a za jiného se vdala, cizoloží”. A opět sv. Pavel: „Manželům pak přikazuje Pán, aby manželka neodcházela od svého muže a odejde-li, aby zůstala nevdaná… A muž ať nepouští ženy

Církev katolická

Následujíc věrné rozkazu apoštolova církev katolická za­povídá muži a ženě od sebe se odloučiti. Nebo rozloučí-li se, žádný z nich nemůže podruhé v manželství vstoupiti za živo­bytí druhého

Církve protestantské

Církve protestantské, jak známo, tak dalece uvolnily tento přísný zákon evangelia, že se dovolují rozloučeným osobám opět ženiti. | Rozvod od svazku manželského, to jest úplné zrušení sňatku manželského, dovoluje se z různých i malicherných záminek.

———————

Církev apoštolská (biblická)

Pán náš doporučuje nejen slovem, ale i příkladem duším, které touží po dokonalosti, stav ustavičného panenství. Sv. Pavel po­vzbuzuje Korinťany radou i vlastním příkladem k téže andělské ctnosti: „Kdo vdává pannu svou, dobře činí A kdo nevdává, lépe činí”.

Církev katolická

Jako apoštol i Mistr jeho zavazuje katolické kněžstvo žíti v ustavičné čistotě. Obyvatelé našich mužských i ženských klášterů dobrovolné zasvětili své panenství Bohu.

Církve protestantské

Všichni duchovní jiných společností s velmi řídkými výminkami se žení. A daleko jsouce toho, aby vštěpovali apoštolskou radu celibátu (bezženství) někomu ze svého stádce. Tvrdí, že ctnost ustavičné čistoty, ačkoliv ji sv. Pavel doporučuje, jest nemožná.

———————

Nyní ponecháváme čtenáři, aby sám po­soudil, která církev hlásá nauky apoštolské ve vší jejich původní síle. Aby se ukázalo, že katolická církev jest jediná, přímá nástupkyně apoštolů, stačí dokázati, že ona jediná může stopovati svůj rodokmen pokolení od pokolení, až k apoštolům, kdežto původ všech ostatních společností křesťanských možno odvoditi od data poměrně nového.

Nejdůležitější sekty křesťanské v Americe za doby naší jsou luteráni, metodisté, presbyteriáni a baptisté. Ostatní družstva protestantská jsou počtem svým poměrně nepatrná a jsou z největší části odnoži právě jmenovaných společností křesťanských.

Martin Luther, saský mnich, založil církev, která se jmenuje po něm. Narodil se v Eislebenu v Sasku r. 1483 a zemřel 1546.

Anglikánská neboli episkopální . církev má svůj původ od Jindřicha VIII., krále anglického. Bezprostřední příčinou, aby se odřekl církve římské, bylo, že papež Klement VII. nesvolil k rozvodu se zákonitou manželkou, Kateřinou Aragónskou, aby se potom mohl svobodně oženiti s Annou Boleynovou. Aby mohl rozvod od ctnostné královny prohlásiti za zákonitý, prostopášný panovník odtrhl sebe i své království od duchovní svrchovanosti papežovy.

„Jest těsné spojeni,” dí D’Aubigné, „mezi těmito dvěma rozvody,” míně Jindřichův rozvod od manželky a rozvod Anglie od církve. Ano jest zde poměr příčiny k účinu.

Biskup Short, dějepisec anglikánský, při­znává upřímně, že „církev anglickou jako zvláštní společnost, a její konečné odloučení od Říma možno počítati od doby rozvodu.”

Kniha Homilií řečí plnou odporné chvály nazývá Jindřicha „pravým a věrným služebníkem” a dává mu svědectví, že vyhladil v Anglii papežskou svrchovanost a zavedl nový řád.

Jan Wesley jest uznaný zakladatel církve metodistické. Metodismus se počítá od roku 1729 a kolébkou jeho byla oxfordská universita v Anglii. Jan a Karel Wesleyové byli studenty v Oxforde. Shromáždili kolem sebe nějaký počet mladíků, kteří se zasvětili častému čtení Písma svatého a modlitbě. Jejich metodický (pravidelný neb soustavný) a přísný způsob života zjednal jim jméno Metodistů. Metodistická církev v Americe pochází z osady poslané sem z Anglie.

Poněvadž by se zprotivilo podávati stručné dějiny každé sekty, spokojím se tím, že podám přehledný obrazec obsahující jméno a zakladatele každé společnosti a jména spisovatelů, z nichž cituji. V každém případě se dovolávám autorit protestantských.

Zde jsou sekty a jejich zakladatelé:

Anabaptisté: Německo, 1521, Mikuláš Storch

Baptisté: Rhode Island, 1639, Roger Williams

Baptisté svobodné vůle, New Hamsbire, 1780, Benjamin Randall

Baptisté svobodného přijímaní, New York, konec 18. století, Benijah Corp

Baptisté sedmého dne, Spojené státy, 1833, Generální konference

Campbelliani nebo křestané (christian), Virginie, 1813, Alex. Campbell

Metodičtí episkopální, Anglie 1739, John Wesley

Reformovaní metodisté, Vermont 1814, větev odtržených metodistu

Metodická společnost, New York 1820, větev odtržených metodistu

Metodisté protestantští, Baltimore 1830, větev odtržených metodistu

Praví Wesleyovi metodisté, Nový York 1843, delegáti metodistických společností

Presbyteriáni St. škola, Skotsko 1650, všeobecný sněm

Presbyteriáni nová škola, Philadelphie 1840, všeobecný sněm

Episkopální, Anglie 1534, Jindřich VIII.

Luteráni, Německo 1524, Martin Luther

Uniati, Německo 1540, Celarius

Kongregacionalisté, Anglie 1583, Robert Brown

Kongregacionisté, Anglie 1647, George Fox

Kvakeři, Spojené státy 1681, William Penn

A pravá Církev

Církev Katolická, Jerusalem 33, JEŽÍŠ KRISTUS

pravykatolik.sk 

Hej, katolici sa nerozvadzaju, katolici anuluju manzelstvo, pekne po katolicky  

Nyní ponecháváme čtenáři, aby sám po­soudil, která církev hlásá nauky apoštolské ve vší jejich původní síle. Aby se ukázalo, že katolická církev jest jediná, přímá nástupkyně apoštolů, stačí dokázati, že ona jediná může stopovati svůj rodokmen pokolení od pokolení, až k apoštolům, kdežto původ všech ostatních společností křesťanských možno odvoditi od data poměrně nového.

Nejdůležitější sekty křesťanské v Americe za doby naší jsou luteráni, metodisté, presbyteriáni a baptisté. Ostatní družstva protestantská jsou počtem svým poměrně nepatrná a jsou z největší části odnoži právě jmenovaných společností křesťanských.

Martin Luther, saský mnich, založil církev, která se jmenuje po něm. Narodil se v Eislebenu v Sasku r. 1483 a zemřel 1546.

Anglikánská neboli episkopální . církev má svůj původ od Jindřicha VIII., krále anglického. Bezprostřední příčinou, aby se odřekl církve římské, bylo, že papež Klement VII. nesvolil k rozvodu se zákonitou manželkou, Kateřinou Aragónskou, aby se potom mohl svobodně oženiti s Annou Boleynovou. Aby mohl rozvod od ctnostné královny prohlásiti za zákonitý, prostopášný panovník odtrhl sebe i své království od duchovní svrchovanosti papežovy.

„Jest těsné spojeni,” dí D’Aubigné, „mezi těmito dvěma rozvody,” míně Jindřichův rozvod od manželky a rozvod Anglie od církve. Ano jest zde poměr příčiny k účinu.

Biskup Short, dějepisec anglikánský, při­znává upřímně, že „církev anglickou jako zvláštní společnost, a její konečné odloučení od Říma možno počítati od doby rozvodu.”

Kniha Homilií řečí plnou odporné chvály nazývá Jindřicha „pravým a věrným služebníkem” a dává mu svědectví, že vyhladil v Anglii papežskou svrchovanost a zavedl nový řád.

Jan Wesley jest uznaný zakladatel církve metodistické. Metodismus se počítá od roku 1729 a kolébkou jeho byla oxfordská universita v Anglii. Jan a Karel Wesleyové byli studenty v Oxforde. Shromáždili kolem sebe nějaký počet mladíků, kteří se zasvětili častému čtení Písma svatého a modlitbě. Jejich metodický (pravidelný neb soustavný) a přísný způsob života zjednal jim jméno Metodistů. Metodistická církev v Americe pochází z osady poslané sem z Anglie.

Poněvadž by se zprotivilo podávati stručné dějiny každé sekty, spokojím se tím, že podám přehledný obrazec obsahující jméno a zakladatele každé společnosti a jména spisovatelů, z nichž cituji. V každém případě se dovolávám autorit protestantských.

Zde jsou sekty a jejich zakladatelé:

Anabaptisté: Německo, 1521, Mikuláš Storch

Baptisté: Rhode Island, 1639, Roger Williams

Baptisté svobodné vůle, New Hamsbire, 1780, Benjamin Randall

Baptisté svobodného přijímaní, New York, konec 18. století, Benijah Corp

Baptisté sedmého dne, Spojené státy, 1833, Generální konference

Campbelliani nebo křestané (christian), Virginie, 1813, Alex. Campbell

Metodičtí episkopální, Anglie 1739, John Wesley

Reformovaní metodisté, Vermont 1814, větev odtržených metodistu

Metodická společnost, New York 1820, větev odtržených metodistu

Metodisté protestantští, Baltimore 1830, větev odtržených metodistu

Praví Wesleyovi metodisté, Nový York 1843, delegáti metodistických společností

Presbyteriáni St. škola, Skotsko 1650, všeobecný sněm

Presbyteriáni nová škola, Philadelphie 1840, všeobecný sněm

Episkopální, Anglie 1534, Jindřich VIII.

Luteráni, Německo 1524, Martin Luther

Uniati, Německo 1540, Celarius

Kongregacionalisté, Anglie 1583, Robert Brown

Kongregacionisté, Anglie 1647, George Fox

Kvakeři, Spojené státy 1681, William Penn

A pravá Církev

Církev Katolická, Jerusalem 33, JEŽÍŠ KRISTUS

pravykatolik.sk Tento odkaz smeruje mimo DF.sk
?

Takým celibatom sa naozaj drzia Písma?  

Alebo: Pápež Ján Pavol II. v roku 1990 naliehal na katolíckych farmaceutov, aby nepredávali antikoncepčné prostriedky. Tvrdil, že tieto výrobky „sú v rozpore s prírodnými zákonmi na úkor osobnej dôstojnosti“. Podobne aj Katechizmus katolíckej cirkvi kladie dôraz na to, že „manželská láska medzi mužom a ženou je preto pod dvojnásobným záväzkom vernosti a plodnosti

Katolícke zdroje uvádzajú, že v druhom storočí n.?l. tí, ktorí sa hlásili ku kresťanstvu, prijali pravidlo stoikov, podľa ktorého jediným oprávneným dôvodom na pohlavný styk medzi manželmi je plodenie. Tento názor má teda filozofický základ, nie biblický. Nebol založený na Božej múdrosti, ale na ľudskej. Táto filozofia pretrvala celé stáročia a do detailov ju rozpracovali viacerí katolícki teológovia. Nakoniec toto učenie viedlo k záveru, že mať sexuálne styky len kvôli potešeniu je hriech, a preto styky, pri ktorých sa zabraňuje počatiu, sú nemorálne

Lea , dúfam si sexovala max. dva krát ak máš náhodou 2 deti   Alebo si sa modlila k Márii : Panna Maria, ktora si pocala bez toho aby si zhresila, daj aby som zhresila bez toho aby som pocala.

Lea, chceš nás presvedčiť o svojej pravde?

O pravde sa presvedčí každý sám v spolupráci s Bohom. Posledné roky df vlastne aj v celej Europe je podivna moda kopat do rkc, knazov a papezov. Ked tu budu moslimovia, co pravom tu su, potom nech dokaze sekta alebo protestanti to co dokazala rkc na cele s papezom a katolikmi, ked vyhnali Turkou skrz modlitbu ruzenca a pravu vieru. Je potrebne vediet pravdu o rkc a aj o sv. omsi, sv. prijmanie, sv. spovedi, katechizme, spolocenstve svatych, o Panne Marii, o anjeloch straznych, o dusiach v ocistci, pekle, nebe a podobne.

lea, tá tendencia má dva zdroje.
Jeden je, že ľudia sa stavajú na vlastné nohy a nechcú poslúchať dogmy, ktoré nie sú schopní pochopiť.
Druhý zdroj je mechanisticko-okultistický, ktorý organizuje svetský život národov sveta na základe teórií o demokracii, rovnosti, právach a podobne, ktoré samy osebe nie sú zlé, ale spôsob ich použitia vyvoláva čo vyvoláva.

Ani jeden z týchto zdrojov nemôžeš zastaviť ani mu ublížiť.

RKC, povedal by som, nech sa stará o tých, ktorí nechcú, nemôžu alebo nevedia ísť s týmito dvomi impulzami. Takých ľudí je ešte stále dosť, ktorí potrebujú viesť za ručičku.

Väčšina ľudí tuná má už svoju vlastnú pravdu (ako vidno z diskusií).
Ale ok, možno niekoho tvoje slová prilákajú do RKC

Boh je LÁSKA a nechá svoje neposlušne deti vecne v pekelných mukách??? Na, nech trpia nevdacnici jedny ... Aleno Alea.. Mzda za hriech je smrť a nie vecne muky v pekle medzi certikmi z vidlami

Stretneme sa v pekle na poháriku?  

kotlík, poharik,nejake tie hriešnice ... raj jak sa patrí  

Každý z nás žije sčasti podľa tela a sčasti podľa ducha. Niet človeka bez hriechu.

to boli len srandičky Ludwig

Počas jedného života ľudského sa nikto nedokáže dostať k dokonalosti a očistiť sa od nedokonalosti.

Presne toto som hovoril minule..
Hladia hada bosou nohou a potom sa divia, ze ten had chce uhryznut..