Azim Farhadi: Keď som prišiel na Slovensko, islam nebol témou. Vtedy sa riešili Maďari

Ako sa vďaka tomuto výkladu môže islam meniť z bezproblémového náboženstva na militantné?

Podľa mňa tu nejde o to, že by sa náboženstvo menilo na militantné, ale ide o konkrétnych ľudí, ktorí si ho vykladajú podľa svojho videnia sveta. Takže to nie je ani tak o náboženstve, ale o ľuďoch, ktorí chcú svoju „pravdu" presadzovať násilím.

Teroristické útoky má v súčasnosti na svedomí zväčša Islamský štát. Ako ľuďom vysvetliť, že moslimovia nie sú Islamský štát?

Jednej skupine ľudí vôbec nevysvetlíte, že moslimovia nie sú Islamský štát. Sú presvedčení o svojej pravde a nepočúvajú žiadne argumenty. Ja ich porovnávam s radikálmi z hociktorej moslimskej krajiny, lebo tá rétorika je podobná. Rozdiel vidím len v tom, že v Sýrii alebo Afganistane je situácia taká, že radikáli majú prístup k financiám a zbraniam. Našťastie, táto skupina ľudí na Slovensku takúto podporu nemá. Podstata u oboch je však tá istá. Druhá skupina je rozumnejšia, ktorá aj počúva. Našťastie, týchto ľudí je vo svete viac. Problémom je ale to, že v spoločnosti majú vo väčšine odozvu len negatívne správy a o tie pozitívne nemá takmer nikto záujem.

Azim Farhadi žije na Slovensku od konca 90. rokov, kedy musel utiecť pred vojnou z rodného Afganistanu. Cudzincom dlhodobo pomáha so začleňovaním sa do slovenskej spoločnosti a Slovákom chce zas pomocou rôznych osvetových akcií ukázať, že všade na svete sú ľudia rovnakí. Momentálne je štatutárom občianskeho združenia - Inštitút pre migráciu a komunikáciu, ktoré v roku 2012 založili zástupcovia rôznych národnostných komunít žijúcich na Slovensku.
V médiách sa po teroristických útokoch vo Francúzsku, ale aj Belgicku začalo hovoriť o tzv. moslimských no-go zónach, kde sa formujú radikáli. Prečo takéto štvrte vznikajú?

Mnoho moslimov sa ocitlo na okraji spoločnosti z rôznych historických a politických dôvodov. Vyformovali sa tak štvrte, kde vznikli rôzne komunity. A v takomto prostredí sa vytvára veľký priestor pre radikalizáciu. Treba ale povedať, že viacerí teroristi, ktorí v Európe útočili, nechodili do mešít a v islame nič podstatné nevideli. Bola to pre nich len zásterka pre ohavné činy.

Viete povedať, ako to v takýchto štvrtiach funguje?

Zhodou okolností som bol pred dvomi týždňami v Bruseli priamo v takejto štvrti. Žijú tam úplne bežní ľudia, dokonca sa tam bez problémov prechádzali aj policajti. Ja by som preto v tomto prípade nepoužíval názov no-go zóna. Obraz v médiách a realita sa v tomto prípade nezhodujú.

Európu už pár rokov trápi masová migrácia. V čom vidíte najväčší problém?

Môj rodný Afganistan je počas môjho celého života vo vojne. Keď som mal päť rokov, tak bombardovali naše mestečko. Museli sme tam nechať všetky naše veci a utiekli sme do iného mesta. Tu nám rodičia vybudovali nový domov, ale o päť rokov sme znova museli utiecť. Napokon sme sa ocitli v Kábule. Na mojom príbehu chcem ilustrovať ako cudzie vojsko, v tomto prípade Rusi, zaútočilo na našu krajinu, čo prinieslo masovú migráciu. Napokon sa naša krajina ocitla v občianskej vojne až prišiel rok 2001 a vpád amerických vojsk. Pred mesiacom som bol v Afganistane a situácia je stále horšia. Z krajiny chce odísť do Európy až 60 percent ľudí. A podobná situácia je v Sýrii či Iraku. Takže tu niekde začína problém s masovou migráciou.

Ako by ste riešili tento problém?

Veľmoci by sa nemali starať do vnútorných záležitostí iných štátov. Vidíme, aká je situácia v Afganistane, Sýrii alebo Iraku. Všade boli zámienkou diktátori, ale prečo napríklad nikto takým istým spôsobom nezvrhol Mugabeho v Zimbabwe?

Ale asi nemôžeme porovnávať Mugabeho režim s vládou Talibanu.

Nie, ja som nemal na mysli Taliban, hovoril som o situácii v Afganistane v r. 1978, kedy do krajiny prišla invázia Sovietov. V prípade Sýrie celú situáciu komplikuje to, že na jednej strane sú Rusi, na druhej Američania a ďalšie okolité štáty. Všetci títo aktéri tam majú svoje vlastné záujmy, čo vytvára chaos a trpia bežní obyvatelia. Mugabeho som porovnával so Saddámom Husajnom, keďže obaja boli diktátori, ale pre ekonomické záujmy bol Saddám zvrhnutý a Mugabe napríklad nie. Čiže aj v medzinárodnej politike máme dvojitý meter, ktorý často veci nesmierne komplikuje a pre bežných ľudí sa to končí tragicky.

Myslíte si, že by si ľudia napríklad v Afganistane sami dokázali poradiť s Talibanom?

Situácia v Afganistane je zo dňa na deň horšia a horšia. Nikto momentálne nevie, kto koho podporuje. V krajine sú už asi 15 rokov jednotky NATO a nič sa nehýbe k lepšiemu, práve naopak.
odkaz

"Podľa mňa tu nejde o to, že by sa náboženstvo menilo na militantné, ale ide o konkrétnych ľudí, ktorí si ho vykladajú podľa svojho videnia sveta. Takže to nie je ani tak o náboženstve, ale o ľuďoch, ktorí chcú svoju „pravdu" presadzovať násilím."

Scarlet. Ok. Možno nejaké verše sa dajú vyložiť všelijak. Ale čo s veršami ktoré sa jednoducho nedajú? Ideme na to*? Pridám sem nejaké verše?

Keby nebolo v nedávnej minulosti západné "šírenie demokracie" na stredný východ, nebola by dnes v Európe žiadna islamská otázka.

DennikN.
AAAAh. Ty vieš stále rozveseliť.

5. tvoje ***nuté komentáre si nechaj pre svoju skupinu s low IQ 😉

Veď ty si ombucman šefa teroristickej siete hakovýSS

Kdo byl Solejmání, jehož zabily americké rakety? „Žijící mučedník revoluce“ patřil k nejmocnějším mužům Íránu

„Fyzická likvidace Solejmáního je srovnatelná snad jen se zabitím Usámy bin Ládina. Ale je to událost v jistém ohledu významnější: zatímco bin Ládin byl v té době sice významným symbolem, ale přece jen už za zenitem své politické a ideologické moci, Solejmání byl na vrcholu. Byl naprosto aktivní a nepostradatelný při budování íránského strategického oblouku,“ zhodnotil blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.
Video Likvidace Sulejmáního je větším úspěchem než smrt bin Ládina, zhodnotil zpravodaj ČT Borek Katce Cibulce
Likvidace Solejmáního je větším úspěchem než smrt bin Ládina, zhodnotil zpravodaj ČT Borek
Zdroj: ČT24
Velitel zástupných válek v Iráku a Sýrii

„Solejmání byl považován za hlavní sílu íránských ambicí na Blízkém východě, za skutečného ministra zahraničí, pokud šlo o otázku války nebo míru. Platil za hlavního architekta Asadovy války v Sýrii, konfliktu v Iráku, boje proti Islámskému státu a dalších bojů,“ shrnula pro BBC vedoucí zahraniční dopisovatelka Lyse Doucetová.

Jeho jednotky se osvědčily v takzvaných zástupných válkách (proxy wars), které Írán využívá namísto přímého angažmá ve vojenských konfliktech a prosazuje díky nim své zájmy. Solejmání si tak udržoval značný vliv zejména v sousedním Iráku, kde se po pádu Saddáma Husajna a válce dostali k moci také místní šíité a kde tento týden zemřel. Solejmání se údajně také infiltroval do teroristického Islámského státu (IS), angažoval se v referendu o nezávislosti Kurdistánu a měl vliv na tvorbu vlád v Bagdádu.

„Byl důležitější než íránský prezident, s ajatolláhem jednal přímo. Mocnější už být nemohl,“ dodala pro server The Guardian Dina Esfandiaryová. Solejmání podle ní vynikal hlavně ve schopnosti navazovat vztahy s ostatními lidmi, ať už uvnitř íránské vlády nebo za hranicemi země.
Video Události
Události ČT: USA zabily klíčového muže Íránu, Teherán hrozí tvrdou odvetou

Zasadil se též o obrat války v Sýrii; v červenci 2015 vedl tajnou íránskou delegaci, kterou přijal v Kremlu ruský prezident Vladimir Putin. Solejmání tehdy položil na stůl mapu Sýrie s aktuální válečnou situací a řekl Rusům: „Pokud nezasáhnete, syrský prezident Bašár Asad už se neudrží a padne.“

Přesvědčit Rusy se mu podařilo, v září 2015 vzlétly první ruské bombardéry nad Sýrii a situace se postupně začala obracet. Sám Solejmání pak jezdil na syrská bojiště pravidelně a íránské revoluční gardy pomohly Asadovi miliardami dolarů a dodávkami zbraní. Úzce spolupracoval také s vědeckým ředitelem syrské vojenské agentury odpovídající za chemický program Azízem Azbarem, který zemřel v roce 2018, zřejmě po útoku izraelskou tajnou službou Mossad.
Bašár Asad a Vladimir Putin
Odkaz Kdo je kdo v Sýrii

Kuds: polovojenské jednotky se zisky v řádech miliard dolarů

Jednotky Kuds představují speciální součást íránských revolučních gard (loni v dubnu je USA zařadily na seznam teroristických organizací), polovojenských jednotek, které existují souběžně vedle regulérní armády. Specializují se na zahraniční operace.

Název Kuds je odvozen od arabského slova pro Jeruzalém, což zároveň ukazuje na hlavní cíl nejenom revolučních gard, ale i celého íránského režimu: zničení státu Izrael a dobytí jeho historického hlavního města Jeruzaléma.

I díky Solejmánímu dokázaly tyto jednotky získat obrovský ekonomický vliv. K jejich impériu, které v Íránu zaměstnává desítky tisíc lidí, dnes patří vedle stavebních firem a telekomunikačních společností také média.
Video Po celém Íránu vyšli lidé do ulic. Odsuzují USA za zabití generála Solejmáního v Bagdádu
Írán vyšel do ulic. Lidé odsuzují zabití generála Solejmáního v Bagdádu
Zdroj: EBU

Dle rešerší deníku The New York Times dosahují roční zisky těchto korporací až 20 miliard dolarů. Ekonomicky tyto firmy vyrostly hlavně v dobách, kdy platily sankce uvalené mezinárodním společenstvím vůči Íránu. Hlavním zdrojem příjmů gard byly podle agentur výnosy z pašování zakázaného zboží. To se odehrávalo zejména prostřednictvím brigád Kuds, a tím nepřímo přes Solejmáního.

Sám Solejmání patřil ke konzervativní části íránského vedení – ostatně íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí jej jednou označil za „žijícího mučedníka revoluce“ – které odmítá spolupráci se Západem, nepřeje si zlepšení vztahů s USA a trvá na zničení Izraele. Tvrdost projevil i před deseti lety přímo v Íránu, když se podílel na potření protivládních demonstrací.
James Bond, Erwin Rommel i Lady Gaga v jednom

„Obklopovaly ho mýty,“ dodala pro BBC Lyse Doucetová o muži, o jehož smrti se v minulosti spekulovalo už několikrát. Tentokrát jeho zabití ale potvrdil Írán: generála identifikovali podle ruky s prstenem.

Solejmání se totiž stal mimo jiné v posledních letech velkou hvězdou s množstvím sledujících na Instagramu. Byl velmi populární: v průzkumu z roku 2018 mu důvěřovalo na 83 procent dotázaných, umístil se i před prezidentem Hasanem Rouháním či ministrem zahraničí Mohamedem Džavádem Zarífem.

„Pro šíity na Blízkém východě představoval směsici Jamese Bonda, Erwina Rommela a Lady Gaga,“ napsal v roce 2017 bývalý analytik CIA Kenneth Pollack v článku o Solejmáním pro časopis Time. „Pro Západ byl ale odpovědný za export islamistické revoluce z Íránu, podporu teroristů a vedení íránských válek v zahraničí,“ napsal také.
Abú Mahdí Muhandis (vlevo) a Kásim Sulejmání
Odkaz Při americkém útoku zemřel velitel elitních íránských jednotek Kuds Solejmání. Teherán hrozí odvetou

S Američany se přetahoval o Irák od invaze v roce 2003

Solejmání se narodil 11. března 1957 v chudé vesnici Kanat Malek na východě Íránu v provincii Kermán. Coby třináctiletý začal pracovat jako pomocný dělník na stavbě, aby, jak uvedl ve své biografii, splatil dluh svého otce. Protesty proti šáhovi na konci sedmdesátých let proto považoval za naději na změnu.

Solejmání obdivoval ajatolláha Chameneího, věřil v islámskou revoluci a po pádu šáha v roce 1979 vstoupil ve svých 22 letech do revolučních gard. Přestože neprošel téměř žádným výcvikem, pomohl coby řadový gardista potlačit kurdskou vzpouru na severozápadě Íránu.
Šáh Reza Pahlaví
Odkaz Reformátor i tyran. Před 40 lety uprchl šáh Pahlaví z Íránu

Už jako velitel jednotek Kuds vedl Solejmání po teroristických útocích 11. září 2001 s Američany jednání o postupu proti al-Káidě a Tálibánu v Afghánistánu. Několikrát jednal a vyměnil si dopisy se špičkami amerických zpravodajských služeb, ale spojenectví nevydrželo dlouho. A když americká a britská armáda v roce 2003 vstoupila do Iráku, Solejmání začal organizovat irácké šíitské milice proti nim. Tím začal americko-íránský zápas o vliv nad Irákem, který se mu stal osudným.

V roce 2006 byl zařazen na americký seznam teroristů, později se proti Solejmánímu postavila i organizace OSN. V roce 2008 poslal Solejmání telefonický vzkaz tehdejšímu veliteli vojsk v Iráku Davidu Petraeusovi. „Měl byste vědět, že já, Kásim Solejmání, kontroluji íránskou politiku týkající se Iráku, Libanonu, Gazy a Afghánistánu. Velvyslanec v Bagdádu je členem jednotky Kuds, člověk, který ho nahradí, také,“ tvrdil v něm.

Na jeho vystupování v Iráku si stěžoval i někdejší šéf americké zpravodajské služby CIA John Brennan, který v roce 2015 prohlásil, že si Solejmání počíná „velmi agresivně a aktivně“ a přispívá k „další destabilizaci situace“. Podle Pentagonu byl Solejmání „zodpovědný za smrt stovek Američanů a členů koalice a za zranění tisíců dalších“, citoval americké úřady server CNN. Spojené státy mu přičítaly i podíl na plánování vraždy saúdskoarabského velvyslance ve Washingtonu v roce 2011.

Solejmání byl ženatý, měl čtyři děti a platil za tichého muže, který prý nikdy nezvýšil hlas. „Byl to mlčenlivý, ale velice efektivní vykonavatel přání íránského režimu,“


odkaz

„Fyzická likvidace Solejmáního je srovnatelná snad jen se zabitím Usámy bin Ládina. Ale je to událost v jistém ohledu významnější: zatímco bin Ládin byl v té době sice významným symbolem, ale přece jen už za zenitem své politické a ideologické moci, Solejmání byl na vrcholu. Byl naprosto aktivní a nepostradatelný při budování íránského strategického oblouku,“

Moslimovia protestovali proti zabitiu bin Ládina

odkaz

Syn Usámu bin Ládina sa chce USA pomstiť za smrť svojho otca

Už to má za sebou

odkaz

Už je na čase zobrať si predpísané lieky. Už ti začalo preskakovať.

t-e-ó-m-a čo je tvoj ritual nemusí byť u iného .

Ten generál velil najvražednejším islamistickým teroristickým organizáciam .

Že je spravodajstvo USA kvalitne a zistilo chystajúce utoky ktorý tento nebezpečný terorista chystal je len dobre .

👍: Bijjou

hakovýSS ak by vyhlasoval že treba každeho neverca ktorý neprijal Islám zavraždiť čiže 99,99 Slovenska privítal by som jeho likvidáciu v predstihu . To by sa však v USA nestalo

Ty hakovýSS však denno denne píšeš ako treba vraždiť našich spojencov .